Jednání v Bruselu bývají obecně náročná a mnohdy nepříjemná. Debaty o Zakládajících smlouvách, na kterých celá Evropská unie stojí, jsou pak extrémně náročnými a nepříjemnými cvičeními. Není proto divu, že zejména po zkušenostech s přijímání Lisabonské smlouvy, a po velmi rozdělujících krizích (řecké dluhové a migrační) se nikomu do revize základů Unie nechce. Ukazuje se ale, že změny jsou nevyhnutelné – přinejmenším ve středně- až dlouhodobém horizontu. Evropská komise se totiž dostala do stavu, který je schizofrenický a neudržitelný.

Komise nikdy nebyla úplně apolitická. Skutečnost, že komisaře navrhují (volené) vlády členských států a ti pak společně rozhodují o tom, jaká směrnice nebo nařízení se bude přijímat, dělá z Komise alespoň částečně politický orgán. Je ovšem pravda, že Komise dlouho svoji autoritu odvozovala právě od své nestrannosti a expertízy. I když je i v současnosti mnoho evropských témat ryze technického charakteru, v důsledku prohlubování integrace se činnost Komise začala promítat i do politicky citlivých oblastí, jako je rozpočtový dohled, nebo vnitřní bezpečnost.


Navíc sama Komise se za současného předsedy Junckera cílevědomě a poněkud demonstrativně zpolitizovala. Přibývá témat, ve kterých rozhodnutí Komise zjevně nevzešlo z expertízy, ale má politické dimenze. Otázkou ovšem je, jestli si takovou Komisi přejeme.


Navíc sama Komise se za současného předsedy Junckera cílevědomě a poněkud demonstrativně zpolitizovala. Přibývá témat, ve kterých rozhodnutí Komise zjevně nevzešlo z expertízy, ale má politické dimenze. Otázkou ovšem je, jestli si takovou Komisi přejeme. Politický leadership může být od nadnárodní instituce kontraproduktivní – možná potřebný legislativní akt prosadí o něco rychleji, ale zároveň část členských států postaví proti sobě. Opakování takového postupu, jehož jsme dnes vlastně svědky, vede k poklesu důvěry ke Komisi a obecně k Evropské unii. Současný evropský smluvní rámec díky své vágnosti takovouto Komisi umožňuje. Evropští lídři by se mohli v Bratislavě zamyslet, jestli s tím není potřeba něco udělat.

Dalším problémem politizace Komise je to, že u sebe soustřeďuje i pravomoci, které si žádají veskrze nestranné technokratické chování. Jedná se zejména o ochranu hospodářské soutěže na vnitřním trhu. V členských státech mívají tuto roli nezávislé kontrolní orgány (např. ÚOHS). Pokud je však možno o Komisi jako o nestranném orgánu pochybovat (a sama Junckerova Komise vyzdvihuje svou političnost), jak mohou být vnímána její vyšetřování a rozhodování v oblasti kartelů a státní pomoci? Citlivou otázkou s mezinárodním přesahem je nový přístup Junckerovy Komise k posuzování výhodných daňových režimů v některých členských státech jakožto formy (nelegální) státní pomocí. Rozhodnutí se doposud dotýkala zejména velkých nadnárodních firem, z nichž většina pochází z USA. Spojené státy se pak oprávněně ptají, jestli tento přístup k posuzování státní pomoci, který je nový a Smlouvy se o něm nezmiňují, je vlastně férovým vyšetřováním a ne politickým nátlakem na americké firmy v Evropě. Jestliže je Komise zároveň politickým navrhovatelem unijní legislativy i nezávislým dohledovým orgánem, kdy koná politicky a kdy nezávisle? Otázka je o to pikantnější, že ta samá Komise vede s USA jednání o TTIP.


Řešení politicko-expertní schizofrenie Komise se nabízí hned několik. Již na summitu by mohli prezidenti a premiéři vyslat směrem ke Komisi velmi jasný signál, jak si představují její fungování.


Summit EU27 v Bratislavě by se měl tímto problémem začít seriózně zabývat. Řešení politicko-expertní schizofrenie Komise se nabízí hned několik. Již na summitu by mohli prezidenti a premiéři vyslat směrem ke Komisi velmi jasný signál, jak si představují její fungování. Zároveň by mohl bratislavský summit začít s procesem středně- a dlouhodobého řešení. Ujasní-li si členské státy, jak by měla Komise vypadat, ve střednědobém horizontu nastane možnost faktické revize současného stavu při následujících volbách do Evropského parlamentu a výběru příštího předsedy Komise. Více konsensu nakloněný kandidát by mohl styl Komise změnit prakticky ze dne na den. V dlouhodobější perspektivě však bude potřeba otevřít Zakládající smlouvy a institucionální podobu poupravit. Jako nejjednodušší se jeví rozdělení současné Komise na politickou unijní exekutivu a technokratický dohledový orgán s posílenými zárukami nestrannosti a nepolitičnosti.

 

V rámci přípravy nadcházející schůzky na vysoké úrovni zorganizovalo Velvyslanectví Slovenské republiky, jakožto předsedající země Evropské unie, ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM a Katedrou evropských studií FSV UK uzavřenou expertní debatu. Experti z akademické sféry, neziskového sektoru a státní správy debatovali tři okruhy témat, kterými by se summit měl zabývat. Jednalo se o problematiky komunikace o evropských záležitostech, evropských politik a institucionálních otázek. Tento blog je reflexí této diskuze.

Související