Co vás nejvíc zaujalo na výsledcích krajských voleb?

Jasné vítězství Andreje Babiše.

Jak se promítne do celostátní politiky?

Výsledek pasuje Andreje Babiše do role favorita parlamentních voleb, to je jasná věc. Pro nejbližší období je otázka, jestli bude hnutí ANO vyostřovat svůj vztah k sociální demokracii. Pokud ano, odsune se řešení důležitých témat.

Ještě ke krajům: zlepšují fungování Česka?

Jednoznačně – alespoň z hlediska většiny obyvatel, kteří vnímají činnost krajů relativně pozitivně. Když se podíváme na to, jak občané hodnotí situaci na různých politických úrovních, tak nejkritičtější jsou vůči nejvyšší politice, ta jim připadá nesrozumitelná, odtažitá a abstraktní, a ta krajská politika je jim bližší, srozumitelnější.

Mají tedy Češi pocit, že řešit školu a silnici je důležitější než řešit daně nebo členství v NATO?

Lidé samozřejmě rozumí víc praktickým záležitostem, tomu, na co si mohou sáhnout, na co se mohou podívat. Vysvětlením je ale také přístupnost, komunikace. Podle amerického klasika Harolda Lasswella je základem moderní politiky komunikace, komunikace a komunikace, nic jiného. Politici musí najít vhodnou úroveň komunikace o všech politických záležitostech, o těch praktických, které se odehrávají na úrovni obce, složitějších, jako je využívání dotací na úrovni kraje, až po složité problémy státu a velmi komplikované problémy v Evropské unii. A samozřejmě, musíte hledat prostředky, jimiž lidem tyto různé úrovně politiky přiblížíte. V obci nebo kraji to není tak těžké. Naopak velmi obtížné je to na úrovni státu, kdy pro některé politiky je daleko důležitější komunikace dovnitř politických stran než s veřejností.

Strany dávají na billboardy stále nekonkrétnější hesla, třeba: „Užijte si léto“,  jako by vlastně vůbec nezáleželo na tom, co voličům sdělují. Důležité jsou jen nějaké emoce.  

Musím říct, že kampaň do těchto krajských voleb byla podle mého osobního soudu zcela ubohá. To, že strany už nechtějí nic věcného sdělit, neapelují na rozumové složky motivace, ale spíše jenom čeří emoce, je otázkou přinejmenším posledních deseti let. Ale zatímco dříve jsme mohli pozorovat pokusy o to, aby emotivní nosiče kampaně byly aspoň vtipné nebo něčím originální, tahle kampaň byla ubohá i z hlediska onoho čechrání emocí.

Ptám se i z toho důvodu, že v USA vidíme u příznivců Donalda Trumpa lhostejnost ke zjevným lžím jejich favorita. Vidíme podobně benevolentní vztah k faktům také u českých voličů?

I tady se voliči rozhodují na základě povrchních, těkavých emocí a značná část lidí až na poslední chvíli. O tom, zda vůbec k volbám půjdete a zda dáte hlas tomu, či onomu, se v jednom dvou dnech před volbami u nás rozhoduje něco kolem patnácti procent voličů. Víc než třetina hlasů se rozhoduje během posledního měsíce.

Vezmeme-li si výsledky našich voleb a představíte si, kolik byste musel přerozdělit hlasů, abyste dosáhl jiného výsledku, tak to bezpečně pokryjete z lidí, kteří se o politiku nezajímají a jdou volit na poslední chvíli a na základě velmi slabých, emotivních pohnutek. I u nás tedy můžeme pozorovat, že o výsledku voleb budou nakonec rozhodovat lidé, kteří o politice vůbec nic nevědí, politika je nezajímá a k volbám přišli svým způsobem omylem.

Do jaké míry má Zeman podobnou voličskou základnu jako Trump? Tedy voliče, kteří ho budou volit bez ohledu na to, jak se chová?

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se