Uvnitř prostorné laboratoře sedí technici v pláštích a pod přístroji zkoumají elektronické součástky. Jde o první prototypy, které budou jednou sloužit například k řízení provozu v chytrých továrnách. "Dřív nám stačil obyčejný mikroskop, když jsme se potřebovali podívat na součástky zblízka, dnes je všechno tak malé, že to zkoumáme tímto digitálním mikroskopem," ukazuje na displej jednoho z přístrojů Jan Hušák, vedoucí vývoje železniční automatizace firmy Siemens, ve vývojovém a konstrukčním centru firmy v pražských Stodůlkách.
Ve středu společnost nové prostory centra slavnostně otevřela. Pojmou asi 100 zaměstnanců, kteří ve firmě budou pracovat například na vývoji řídicích systémů pro výrobní linky automobilek, inteligentních dopravních systémech nebo prvcích pro automatizaci železnic. V jedné z místností moderní budovy se už například rodí nová generace železničních přejezdů, technologii vymysleli přímo čeští vývojáři.
V centru si postavili zmenšený železniční přejezd se semafory, který zdokonalují a testují. "Jde o to, že dneska jsou součástí přejezdů betonové domky. Když je zrušíme a vše dáme do nohy závory, ušetříme za pozemek, ale i za množství výkopových prací a šachet pod kolejemi, protože budeme mít jeden kabel pro celý přejezd," popisuje výhody Jan Hušák, zatímco se závory zvedají a klesají podle toho, jak svítí semafor.
Nové prostory centra vybudovala firma za několik desítek milionů korun, otevření se účastnil i místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Ten pochválil, že Siemens nečeká jen na to, že se o něj stát postará, ale chápe jako přirozenou nutnost investovat vlastní peníze do výzkumu a vývoje. "Firma je sice už globální, ale má vnitřní integritu v tom, že nejen zisk je hlavním motorem. A je pro ni automatické, že zisk se z podstatné části reinvestuje do dalšího rozvoje," řekl Bělobrádek.
Generální ředitel Siemensu v Česku Eduard Palíšek uvedl, že vývoj ve firmě ukazuje, že zahraniční investoři už nechápou Česko pouze jako zdroj levné pracovní síly. "Velmi často slýcháme, že se zahraniční investoři soustřeďují na Česko proto, aby zde měli montovny. Vnímáme to jako klišé, protože v rámci všech sedmi závodů, které v České republice máme, máme vývojové centrum. Stejně tak máme dvě samostatná výzkumně-vývojová centra, která slouží pro Siemens korporátně," popsal Palíšek s tím, že centrum v pražských Stodůlkách navíc roste o desítky procent ročně.
Ve vývoji nyní v Česku Siemens zaměstnává kolem 600 lidí z celkových deseti tisíc, Palíšek ale věří, že se počet vývojářů brzy přiblíží tisícovce.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
"Čeká nás období, které bude na jednu stranu složité, na druhou stranu velice zajímavé. To je nastupující 4. průmyslová revoluce, která dá prostor nejen pro takové velké společnosti, jako jsme my, ale pro celou řadu malých českých firem. A my bychom chtěli co nejvíc zapojit malé české firmy do oblasti rozvoje produktů a technologií a dát jim možnost ve spolupráci s firmou Siemens proniknout na světové trhy," nechal se také při otevírání vývojového a konstrukčního centra slyšet Palíšek.
Uvedl, že chce menším a středním spolupracujícím firmám otevřít přístup k technologiím a know-how Siemensu, aby přicházely na trh se společnými projekty.
