Anketa: Euro po intervencích výrazně nezlevní, ČNB si pomůže i zápornými sazbami

Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Shoduje se na tom většina oslovených analytiků. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 koruny za euro.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

"Nadále očekáváme ukončení kurzového závazku ČNB ve druhém čtvrtletí příštího roku, a to z titulu akcelerující inflace, která na začátku roku 2017 překročí dvouprocentní cíl ČNB," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Rovnovážný kurz koruny je podle něho kolem 25,50 koruny za euro, což je i hodnota, ke které bude kurz koruny podle něj postupně mířit. "Ačkoliv předpokládám po konci závazku posílení koruny, nedomnívám se, že by posílila pod úroveň 25,50 koruny za euro, to je totiž pravděpodobně i hranice, pod kterou by ČNB kurz koruny nepustila a začala by opět intervenovat," dodal.

Pravděpodobnost ukončení intervenčního režimu ČNB v polovině příštího roku se v kontextu domácího ekonomického vývoje výrazně zvyšuje i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka. ČNB podle něj hraje do karet vývoj inflace i mezd. "Osobně jako nejpravděpodobnější termín vnímám třetí čtvrtletí roku 2017," uvedl.

Těsně po konci kurzového závazku podle Nováka může koruna velmi rychle posílit až k hladině 25 korun za euro. Výraznějšímu posílení ovšem bude podle něj bránit ČNB. Po odeznění prvotního šoku očekává, že se do konce roku 2017 kurz stabilizuje na průměrných 25,70 koruny za euro, což je hodnota koruny z doby před spuštěním intervencí v listopadu 2013.

Vyloučit však podle Nováka nelze ani variantu, že koruna po ukončení intervenčního režimu krátkodobě posílí a následně zamíří zpět k hladině 27 korun za euro. "Zde vycházím z předpokladu, že po ukončení intervenčního režimu dojde nejprve k výběru zisků zahraničními investory a následnému odlivu spekulativního kapitálu z Česka, což povede k oslabení koruny," uvedl.

Analytik ČSOB Petr Dufek odhaduje, že ČNB opustí kurzový závazek už ve druhém čtvrtletí příštího roku. "Jeho konec ale nebude znamenat konec intervencí. ČNB sice přestane bránit úroveň 27 korun za euro a koruna pravděpodobně posílí, centrální banka ale bude případným nadměrným ziskům české měny bránit," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Očekává, že koruna po konci kurzového závazku posílí směrem k úrovni 26,10 koruny za euro, ale ve druhé polovině příštího roku uzavře kolem úrovně 26,50 koruny za euro.

Konec kurzového závazku přitom podle Dufka ČNB doprovodí zavedením záporných úrokových sazeb, aby omezila příliv spekulativního kapitálu. Tento nástroj však zatím podle vyjádření představitelů ČNB není na pořadu dne.

Konec devizových intervencí až ke konci příštího roku po parlamentních volbách přitom nevylučuje například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Čím více bude ČNB váhat s exitem, tím více se bude přibližovat termín parlamentních voleb v Česku. Bankovní rada ČNB proto rozhodne o exitu až po parlamentních volbách, předpokládejme v listopadu 2017, na čtvrté výročí kurzového závazku," uvedla.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.