Turecká policie v pondělí rozháněla slzným plynem a vodními děly stovky demonstrantů před parlamentem v Ankaře, kde lidé protestovali proti chystaným změnám ústavy. Informují o tom zahraniční média. Parlament začal projednávat návrh vládní strany, který má v zemi zavést prezidentský systém. Změny prosazuje prezident Recep Tayyip Erdogan, který vládne už 14 let, nejprve jako premiér a nyní přes dva roky jako prezident.

Podle reformy, jejíž schválení v parlamentu se očekává zhruba po dvoutýdenní debatě, by dvaašedesátiletý Erdogan získal možnost vládnout další dvě pětiletá období, což znamená do roku 2029. O změnách ústavy by měli Turci hlasovat v referendu, jež by se podle pondělního prohlášení vicepremiéra Nurettina Canikliho mohlo konat už začátkem dubna. Plně v platnost by měly reformy vstoupit v roce 2019, na kdy jsou plánovány prezidentské volby.

Pondělní protest před parlamentem svolala opoziční Lidová republikánská strana (CHP), která je druhou nejsilnější stranou v parlamentu. "Snaží se udělat z demokratického parlamentního systému totalitní režim," prohlásil předseda strany CHP Kemal Kiliçdaroglu. Stejně jako další kritici změn se tato opoziční strana obává, že reformy umožní prezidentovi (zřejmě Erdoganovi) koncentrovat příliš velkou moc.

Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) argumentuje tím, že prezidentský systém pomůže ke stabilitě země. Tu v poslední době sužuje čím dál více teroristických útoků, za nimiž stojí organizace Islámský stát (IS) a kurdští separatisté.

Plánované změny by měly udělat hlavou výkonné moci prezidenta, který jmenuje vládu. Zruší se tak funkce premiéra. Prezident bude moci také zůstat v čele své strany, což teď není možné, bude navrhovat rozpočet a moci vyhlašovat výjimečný stav. Měl by se také zvýšit počet poslanců z 550 na 600, snížit minimální věk zákonodárců z 25 na 18 a sjednotit termín konání prezidentských a parlamentních voleb.

Prezident Erdogan ale už nyní v zemi vládne pevnou rukou, i přes dosavadní parlamentní systém. Podle některých kritiků překračuje své prezidentské pravomoci dané ústavou. Erdogan ale tvrdí, že už fakt, že byl zvolen v přímém hlasování, a ne parlamentem jako předchozí hlavy státu, mu dává větší autoritu.

V parlamentu se očekává napjatá debata, podobně jako tomu bylo v prosinci při projednávání ve výboru. Tehdy ale také vicepremiér Canikli oznámil, že návrh kromě AKP podpoří menší opoziční strana, nacionalistická Strana národní akce (MHP). Spolu tak budou mít dostatek hlasů (330) ke schválení změn. Další dvě opoziční strany, CHP spolu s prokurdskou Lidovou demokratickou stranou (HDP), jsou proti návrhu.