Role progresivních evropských stran v klimatické agendě po COP21
The role of progressive European parties in the implementation of the climate agenda post COP21
Robert Ladrech; Foundation for European Progressive Studies
Pozice politických stran v oblasti klimatické politiky budou formovány směrováním regionální, národní a evropské politiky v této oblasti. Přestože by se dalo čekat, že zelené strany zde představují silného aktéra, nejsou v parlamentech evropských zemí dostatečně zastoupeny a k prosazení klimatické agendy potřebují být v koalici s progresivními stranami, mezi něž patří zejména sociální demokraté. Tyto strany jsou klíčovými hráči podporujícími přechod k nízkouhlíkové ekonomice a obecně platí, že prosazují pozitivnější politiku ochrany klimatu než středopravicové strany.
Progresivní strany jsou pro úspěšnou realizaci klimatické politiky nezbytné z několika důvodů. Mají dlouhodobé vazby se společenskými skupinami a organizacemi, které mohou při prosazování klimatické legislativy hrát rozhodující roli. Navíc jsou progresivní strany ideologicky nakloněny tomu, aby se veřejný sektor využil k zavedení iniciativ, jež donutí investory a podnikatele respektovat politiku klimatu. Vedle toho budou tyto strany s největší pravděpodobností usilovat i o to, aby se mezinárodní obchodní dohody a investiční politika shodovaly s prioritami pařížské dohody.
Jsou zde však čtyři oblasti, které pro realizaci cílů progresivních stran představují výzvu. Za prvé, ekonomická krize donutila politiky, aby upřednostnili řešení ekonomických problémů a nezabývali se nákladnými opatřeními spojenými s klimatickou změnou. Za druhé, volba konzervativních vlád pozastavila tempo dosahování klimatických cílů. Za třetí, vnitřní rozpory ve vládě představují hrozbu s ohledem na prosazování klíčových zákonů a velmi závisí na tom, jaké politické vedení zvolí zástupce strany či dokonce premiér. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz výzvu v podobě zavádějícího diskurzu pravicových stran, který sází na využívání veřejných obav z ekonomických dopadů zavedení politiky změny klimatu k prosazování svých záměrů. Směřování konzervativních stran značně podkopává společné snahy o dodržování cílů spojených se zmírňováním změny klimatu.
Budoucí pokrok a úspěch dalších konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu bude velmi záležet na přístupu a jednání progresivních stran, které mají odpovědnost za směřování společnosti k nízkouhlíkové budoucnosti. Při vytváření takového přístupu je však zapotřebí zohlednit kromě klimatické agendy i ostatní politické oblasti, mezi něž patří zaměstnanost, zdraví a obchod.
Může EU přežít v době populismu?
Can the EU survive in an age of populism?
Daniel Gros; Centre for European Policy Studies
Ačkoli v roce 2016 Evropská unie přežila otřes způsobený britským referendem, ten, který by mohl v roce 2017 způsobit případný triumf populismu ve Francii a v Itálii, by už Unie nemusela zvládnout. Proč populismus ohrožuje EU a z jakého důvodu je pro populistické strany Unie snadným terčem?
Do nedávna byla objektem populistické kritiky především unijní činnost a politika. Jako příklad poslouží výrazný nesouhlas s úspornými opatřeními EU v zemích zasažených ekonomickou krizí. Naproti tomu ve Francii, kde žádná unijní úsporná opatření aplikována nebyla, jsou protiunijní nálady ještě silnější. Francie je však jen jedním z mnoha států EU, kde se populismus těší stále větší podpoře. V Rakousku, Polsku či Maďarsku populistické strany již nekritizují to, co Unie dělá, ale to, co reprezentuje.
Ti, kteří zkoumají populistická uskupení, se zaměřují především na jejich postoje k cizincům a menšinám. Naprosto klíčové jsou však postoje k demokratickým institucím. Populisté obvykle odmítají základní mechanismus liberální demokracie, který omezuje sílu většiny a ochraňuje menšiny. Poměrně složitý systém brzd a protiváh se populistickým stranám nelíbí především v momentě, kdy přicházejí k moci. Proto pak britský tisk podporující brexit označuje soudce Nejvyššího soudu za zrádce, neboť rozhodli, že dolní komora Parlamentu by měla být zahrnuta do procesu spuštění vystupování Británie z EU.
Na národní úrovni jsou to obvykle ústavní soudy, které slouží jako nejsilnější záruka toho, aby nedošlo k neomezené vládě většiny. Na EU pak lze nahlížet jako na vrchol liberální demokracie. Její podstatou je dodržování primárního práva spíše než vláda aktuální většiny. Výsledky voleb jsou pak snadno odmítány jako zbytečné, což v lidech vyvolává pocit, že Unie nerespektuje jejich vůli. To je hlavní důvod, proč je většina populistických stran zaměřených proti Unii. Ta je snadným cílem populistů také proto, že její lídři jsou označováni za nevolenou elitu, a to i přes to, že je dosazují vlády a demokraticky volené parlamenty, včetně Evropského parlamentu.
Unie by se v mnoha ohledech měla zlepšit, ale nemůže změnit svojí základní povahu ani nabízet jednoduchá, radikální řešení. Její důsledné dbaní na pravidlech není pro státy, které se cítí ohroženy vnějšími silami, vůbec atraktivní, ale to se může snadno změnit, až populisté nebudou schopni dostát svým slibům a oslabení systému brzd a protiváh způsobí vážné problémy.
Deset témat, která určí mezinárodní agendu v roce 2017
The World in 2017: Ten Issues That Will Set the International Agenda
Eduard Soler i Lecha a Eckart Woertz; Barcelona Centre for International Affairs
Rok 2016 se ukázal být jako nepředvídatelný a plný znepokojivých obrázků lidí prchajících z válečných oblastí, ať už se jedná o Aleppo nebo Jemen. Podobně tomu může být i v roce letošním. Může nastat řada událostí, které by v důsledku vedly k vážné destabilizaci globálního řádu. Tyto události budou mít mnoho epicenter a jedním z nejdůležitějších bude Bílý dům.
Příštích pár měsíců vytvoří přesnější obrázek o směřování zahraniční politiky pod novou prezidentskou administrativou Spojených států. Nelze vyloučit dramatické sbližování mezi USA a Ruskem, ofenzivní politiku vůči Číně a Mexiku nebo podporu dezintegračních sil uvnitř Evropské unie. Trumpův protekcionistický postoj k mezinárodnímu obchodu se rozšíří západním světem, a jeho administrativa bude také představovat vážnou hrozbu pro boj se změnou klimatu.
Situace na Blízkém východě bude nadále dynamická a nestabilní. Pozice Islámského státu v Iráku razantně oslabí po ztrátě Mosulu, územní ztráty v Sýrii ale budou limitované, protože syrský režim za pomoci Ruska a Íránu bude primárně atakovat protivládní rebely. I proto je konec tamní občanské války v nedohlednu. Poměry v Iráku bude nadále komplikovat napětí mezi sunnity a šíity podpořené ambicemi iráckých Kurdů dosáhnout nezávislosti.
Pokračující krize v blízkovýchodní oblasti a subsaharských zemích budou zdrojem dalších vln uprchlíků do Evropy, a téma tak zůstane ústřední agendou EU. Unii čeká také další vzedmutí pravicového populismu. Očekávají se zisky populistických stran ve volbách v Německu, Francii a Nizozemsku. EU bude muset dále čelit pokusům ze strany Ruska o rozštěpení unijní jednoty a zrušení protiruských sankcí, jež se přiblížilo i zvolením Trumpa. Pro Rusko zůstávají hrozbou strukturální hospodářské problémy, především neschopnost snížit závislost na energetických surovinách.
Hospodářským výzvám budou čelit i země Latinské Ameriky, např. Argentina a Brazílie. Společnosti v afrických zemích pokračují se své emancipaci. V mnoha státech bude ale politické prostředí a stabilita nadále křehká, např. v Kongu, Gambii nebo Zimbabwe. Potenciálních rizik pro globální řád identifikujeme několik: od územního konfliktu v Jihočínském moři přes ruskou hybridní válku v Pobaltí a s tím spojené testování jednoty NATO až po ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Íránem. Před námi je spletitá a nebezpečná cesta a je nemožné odhadovat, jaká přesně bude cílová destinace.
Lidská práva v obchodní politice EU
Human rights in EU trade policy: Unilateral measures
Ionel Zamfir; The European Parliamentary Research Service
Ochrana lidských práv je v její vnější činnosti jedním z nejdůležitějších cílů Evropské unie. Pro podporu lidských práv ve třetích zemích používá EU jako jeden z hlavních nástrojů všeobecný systém preferencí (VSP). Ten zajišťuje některým rozvojovým zemím preferenční přístup na evropský trh, avšak pod podmínkou dodržování lidských práv a norem pracovního práva.
A pro státy jako je Bangladéš nebo Pákistán je odejmutí obchodních preferencí dostatečně velkou hrozbou. Preferenční vývoz v obou případech tvoří více než dvě třetiny celkového vývozu těchto zemí do EU. Bangladéš se stala středem pozornosti po tragédii v Rana Plaza v roce 2013, při které se zhroutila budova a umřelo při ní přes tisíc dělníků, právě kvůli katastrofálnímu dodržování norem pracovního práva. Podobným případem je Pákistán, který preferenční výhody čerpá ve vůbec nejvyšší míře. I přes schválení mezinárodních nástrojů se v oblasti dodržování lidských práv a norem pracovního práva stále potýká se spoustou problémů, a proto spadá pod zvláštní monitorovací mechanismus EU.
Kompetenci pro stanovování jednostranných opatření na ochranu lidských práv má jakožto spolutvůrce těchto programů Evropský parlament. Mandát k udělení nebo odebrání preferencí má však Evropská komise, která má na celou problematiku jiný názor. A tak zatímco Komise bere odebrání preferencí jako poslední možnost, Parlament klade větší důraz na bezpodmínečné dodržování lidských práv a s tím související ukládání sankcí.
Sankce ve VSP mohou nabrat podobu zrušení obchodních preferencí nebo obchodních sankcí v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky nebo skrze rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Dalšími z připravovaných způsobů potrestání jsou zákaz obchodu s předměty, jež mohou být použity k porušení lidských práv, mučení a popravám, či omezení dovozu výrobků, jejichž produkce je spojena s porušováním lidských práv nebo dětskou prací.
Strategický rámec EU pro lidská práva v této oblasti obecně podporuje větší spolupráci mezi Komisí a Parlamentem. Tato spolupráce stále zůstává ad hoc a tudíž bez jasného vedení ohledně toho, jak systematicky zajistit spolupráci na opakující se bázi.
Analytický tým vybírá každou neděli nejzajímavější studie institucí zabývajících se evropskou tematikou vydané v uplynulém týdnu. Seznam 85 aktuálně monitorovaných think-tanků naleznete na našem webu. Mediálním partnerem publikovaných anotací je portál EurActiv.cz.
Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.
Pokud chcete naše exkluzivní rozhovory, názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.
