Německá kancléřka Angela Merkelová dobře věděla, proč si při zavedení německé minimální mzdy od roku 2015 vymínila, že se na ni dva roky nebude sahat, aby se podniky mohly sžít s novým nařízením. Minimální mzda se tak zvedala u našich západních sousedů zase až tento Nový rok. V Česku je to jiné. Sotva se slavně vybojuje jedno zvýšení, už je třeba nastoupit s dalším požadavkem. Přesně to dělá ministryně Marksová, která nechce promarnit toto velké politické téma ČSSD v roce sněmovních voleb.

Ekonomická argumentace se už po cestě definitivně někde poztrácela. ČSSD dokola opakuje, že práce se musí vyplatit více než sociální dávky, ale nikdy neřekne, jaké dávky má na mysli. Stejně tak padá argument, že vláda chce minimální mzdu na úrovni 40 procent té průměrné. To by podle projekcí bylo tento rok 11 540 korun, ale Marksová si pohrává s myšlenkou přidat k dnešním 11 tisícům rovnou tisícovku.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Boj o minimální mzdu se definitivně odebral z ekonomické debaty do oblasti politického boje.
  • Přestože teprve od začátku ledna platí nová 11tisícová minimální mzda, ministryně práce Michaela Marksová chce další zvýšení, alespoň o pět set.
  • Vyloučená není ani tisícovka.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.