Jeden vjem fotografie zachytit neumí. Hutný, těžký, všeobjímající zápach. Smrad ze skládky plné hnijícího bahna, smrad vydělávaných kůží, na které dělníci vylévají hektolitry rozpouštědel, smrad z továren na výrobu hnojiv. Řeku Burigangu oživují jen plovoucí plastové lahve, ránu z milosti jí dává přítok z fabriky na výrobu hliníku. Je už dávno biologicky mrtvá. Na jejích březích ale bují slumy, slepené z igelitu, zbytků cihel a kousků dřeva a slámy.

Hana Connor (26)

◼ Česká reportážní fotografka. Tento obor vystudovala na univerzitě TAFE v australském Perthu. Pracuje pro řadu humanitárních organizací, například pro Lékaře bez hranic, cestuje zejména do zemí třetího světa a do oblastí s katastrofálními životními podmínkami.

◼ Souběžně též pokračuje ve studiu v Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě.

Každý den přicházejí do průmyslové čtvrti Munshiganj v bangladéšském hlavním městě Dháka noví přistěhovalci z venkova. Pár set lidí denně, statisíce ročně. Není pro ně místo a nebude ani zítra, ani pozítří. Usadí se na skládce toxického odpadu se svým snem o lepší budoucnosti − a stávají se tak uprchlíky ve vlastní zemi.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se