Evropská unie se nemůže dál spoléhat na to, že se obejde bez vojenské síly, pokud chce vliv na mezinárodní scéně, řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). EU podle něj příliš dlouho spoléhala na to, že si vystačí s "měkkými schopnostmi". V budoucnu však bude potřebovat posílit svou schopnost se bránit, jinak její význam upadne. Projevilo se to podle něj například při nedávných mírových rozhovorech o Sýrii v kazašské Astaně, kam EU nebyla přizvána.

"O příměří jednají ti, kteří mají zbraně a jsou tam, ale my ani nejsme ochotní na tu půdu vejít v kanadách a výsledek je ten, že jsme úplně mimo v něčem, co se nás nesmírně týká. Všichni víme, že osud Sýrie a její mír a rekonstrukce jsou zásadně spojeny s bezpečností a osudem Evropy," konstatoval Zaorálek.

Evropská unie do syrského konfliktu nevstoupila vojensky, do postižených oblastí vysílala hlavně humanitární pomoc. To však v budoucnu podle šéfa české diplomacie nebude stačit, pokud má Evropská unie mít na mezinárodní scéně vliv. "Není pochyb o tom, že to je něco, co se změnilo, a my v tomhle musíme přidat. Je to nemilé, možná se to někomu nebude líbit, ale v současném světě, pokud nemáme schopnost se bránit a pokud tuto schopnost nebudeme zvyšovat, tak naše role bude slábnout a upadat," míní ministr.

Uvítal by proto, kdyby EU začala intenzivně pracovat na zformování vlastních vojenských jednotek a dokázala se shodnout na jednotné bezpečnostní a zahraniční politice. Téma společné evropské armády v Bruselu prosazoval i předseda české vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD), myšlenku společným prohlášením podpořila celá Visegrádská skupina (ČR, Polsko, Maďarsko a Slovensko).

Schopnost Evropy vojensky zasáhnout a vystupovat jednotně je podle Zaorálka klíčová i ve vztahu ke Spojeným státům. Mnohé země EU, z nichž řada je zároveň členy NATO, totiž považovaly za záruku vlastní bezpečnosti právě členství v Severoatlantické alianci. Ze spojeneckých závazků totiž plyne povinnost zasáhnout, pokud je člen NATO napaden.

Nový americký prezident Donald Trump však již před nástupem do úřadu vzkázal, že pokud evropské země v NATO nebudou plnit své sliby ohledně výdajů na obranu, Amerika bude případné vojenské angažmá v jejich prospěch zvažovat.

"Je to trochu brutální, ale Trump v podstatě jen vyjadřuje to, co zní z USA více než deset let. Že my, Evropané, nejsme tak chudí, aby nám Američané platili naši obranu," řekl Zaorálek. "Je to spíš chyba, že nám to nedošlo dřív. Spoléhat na to, že nás někdo ochrání, je trochu zpozdilé, opravdu nejsme tak chudí," podotkl.

Mír v Evropě a v Česku sice podle ministra není přímo ohrožen, nicméně ve společnosti je podle něj cítit, že téma bezpečnosti začíná vnímat jako klíčové. I proto podle něj veřejnost, včetně té české, mnohem snáz přijímá fakt, že do armády je nutné investovat peníze.

Google a Facebook daly najevo nesouhlas

Šéf Googlu Sundar Pichai v pátek v e-mailu zaměstnancům kritizoval exekutivní příkaz nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mimo jiné dočasně zakazuje vstup do USA všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Podle Pichaie se opatření dotkne nejméně 187 zaměstnanců společnosti. Obavy z Trumpova kroku vyjádřil také ředitel a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, podle nějž by se úřady měly zaměřit spíše na lidi, kteří skutečně představují hrozbu.

"Jsme zneklidněni dopadem tohoto příkazu a jiných návrhů, které by se mohly dotknout (zaměstnanců Googlu) a jejich rodin nebo které by mohly bránit příchodu velkých talentů do USA," napsal Pichai, z jehož e-mailu citoval americký list The Wall Street Journal (WSJ). Pichai dodal, že je "bolestné vidět, jaké důsledky má příkaz na osobní život kolegů". Vyzval také zaměstnance Googlu, kteří jsou v současné době v zahraničí a příkaz se jich týká, aby kontaktovali příslušné oddělení firmy.