Úřadující ministryně spravedlnosti USA Sally Yatesová nařídila ministerským právníkům, aby před soudy neobhajovali rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znemožnit občanům sedmi muslimských zemí vstup na území USA. Oznámila to televize CNN. Trump krátce nato Yatesovou odvolal z funkce.
Yatesovou jmenoval předchozí prezident Barack Obama v roce 2015 náměstkyní ministra spravedlnosti a Trump ji po vítězství v prezidentských volbách pověřil vedením resortu do schválení nového ministra.
Úřadující ministryně v prohlášení uvedla, že si legálností Trumpova exekutivního příkazu není jista. Bílý dům reagoval oznámením, že Yatesovou v prozatímním vedení ministerstva nahradí prokurátor ze státu Virginie Dana Boente.
Podle Bílého domu Yatesová svým jednáním "zradila ministerstvo spravedlnosti". Její kompetence v oblasti ochrany hranic a ilegální imigrace jsou prý "velmi slabé".
Dočasná správa resortu potrvá jen krátce, protože nový ministr spravedlnosti Jeff Sessions bude nejspíš brzy v Senátu schválen. Ministerstvo bude pod Sessionsovým řízením podle CNN Trumpův dekret "agresivně obhajovat".
Proti dekretu protestovali i američtí diplomaté
Za kontroverzním dekretem stojí prezidentský poradce Steve Bannon. Agentuře Reuters to v pondělí sdělily zdroje z amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Bannon je mnohými považován za problematického politika s rasistickými a antisemitskými názory.
Spolu s Bannonem se na přípravě Trumpova dekretu podílel jeho blízký spojenec, politický poradce Bílého domu Stephen Miller.
V původním návrhu byl paragraf, který vyjímal z platnosti dekretu cizince s trvalým pobytem v USA, tedy držitele takzvaných zelených karet. Bannon ale rychle toto ustanovení zavrhl. Bílý dům podle pracovníků ministerstva pro vnitřní bezpečnost své rozhodnutí nekonzultoval s imigračními, celními ani pasovými úřady. Nikdo proto dodnes neví, jak rozhodnutí vykonávat.
Rozhodnutí o omezení migrace je zatím soudně napadeno ve státech Virginie, New York, Massachusetts, Washington a Kalifornie. Ohradila se proti němu i velká skupina amerických diplomatů. Jejich odpor v pondělí vyvolal podrážděnou reakci Bílého domu. "Ať se přizpůsobí, nebo ať jdou," prohlásil prezidentský mluvčí Sean Spicer.
Diplomati zaslali vedení ministerstva zahraničí memorandum, podle něhož Trumpův exekutivní příkaz nezvýší americkou bezpečnost, je v rozporu s americkými hodnotami a vyvolá protiamerické reakce po celém světě.
"Politika, která zavírá dveře pro víc než 200 milionů legálních cestujících v naději, že zabrání hrstce jiných škodit Americe, nezvýší bezpečnost USA," uvádí se v memorandu. "Tento zákaz je v rozporu se základními americkými a ústavními hodnotami, jimž jsme my, jako federální zaměstnanci, přísahali věrnost," konstatovali diplomati.
Demokratičtí členové amerického Senátu se v pondělí pokoušeli prosadit hlasování o zákonu, který by Trumpův exekutivní příkaz zrušil. Hlasování o návrhu příslušného zákona ale republikáni zablokovali.
Organizaci spojených národů (OSN) se mezitím dostalo ujištění, že rozhodnutí o zákazu vstupu občanů sedmi muslimských zemí do USA se nebude týkat diplomatů ani příslušníků personálu OSN z dotčených států. Oznámil to v pondělí mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
Organizace je v kontaktu s americkými úřady a "byla ujištěna", že diplomaté s příslušnými vízy i personál OSN byli z prezidentského nařízení vyjmuti a jejich cestování nebude nijak omezeno.
"OSN upřímně doufá, že ohlášené kroky týkající se uprchlíků jsou dočasné. Spojené státy byly vždy kriticky důležitým partnerem OSN při poskytování pomoci uprchlíkům," řekl Dujarric.
V pondělí si navíc výjimku z protiimigarnčího dekretu vynutila vedle Velké Británie a Kanady také Austrálie. Nový Zéland očekává přiznání stejné výjimky v nejbližší době.
"Držitelé australských pasů budou moci cestovat do USA stejně, jako cestovali před vydáním Trumpova exekutivního příkazu," prohlásil premiér Malcolm Turnbull. "Bez ohledu na jejich rodiště i bez ohledu na to, zda mají dvojí občanství nebo jsou držiteli ještě jiného pasu, mohou do USA cestovat," řekl.
List Financial Times v pondělí napsal, že zvláštní status pro Brity, a nyní i pro Kanaďany a Australany, patrně rozhořčí ostatní západní země, které podle původních náznaků měly mít stejné výsadní postavení.
Podle agentury AP nyní Trump připravuje opatření, které má postihnout nejen nelegální přistěhovalce, ale i osoby pobývající v USA legálně, jsou-li závislé na státní pomoci.
Agentura to uvedla s odvoláním na návrh exekutivního příkazu, který má k dispozici.
Deportace má postihnout cizince, kteří jsou závislí na státních příspěvcích v nouzi.
Všichni přistěhovalci musí podle platných regulí před vstupem do USA prokázat finanční nezávislost. Pokud pobírají státní pomoc, měli by podle připravovaného dekretu Spojené státy opustit.
Návrh obsahuje formulaci, podle níž mají tyto osoby USA opustit "tak spěšně, jak je to možné". Žádost AP o bližší informace Bílý dům odmítl.
