Na přelomu milénia byly jedněmi z velmi silných hráčů na finančních trzích životní pojišťovny, které na ně v rámci své funkce umísťovaly dočasně volné prostředky z plateb pojistného od svých klientů, následně zkumulované do rezerv a pak znovu vracené do finančního koloběhu. Tento nedávný symbol finanční síly a zdroj výnosů se posledním vývojem stal pro pojišťovny spíše noční můrou. Problém je v tom, že konzervativní nástroje finančního trhu, vhodné pro investování pojišťoven, v posledních turbulencích postupně ztratily punc bezpečnosti. Jejich výnosy zároveň už delší dobu asi nepředstavují přesně to, co by Keynes považoval za přiměřenou odměnu za vzdání se likvidity. Výsledkem je pro pojišťovny nižší tvorba zdrojů proti kalkulačním předpokladům, a tedy i obtížné plnění závazků vůči klientům.

Nízká efektivnost finančních trhů je tudíž příčinou změn v obsahu produktů životního pojištění. Je-li příčina ve fungování finančních trhů, má logiku, že nejzávažnější důsledek se týká dosavadního využívání životních produktů jako investičního instrumentu. Prakticky po celou moderní dobu byla součástí životních produktů vedle prvoplánového krytí rizika smrti i rezervotvorná složka, takzvané pojištění na dožití se sjednaného věku, s druhoplánovým cílem sloužit jako podpora financování postaktivního věku. Současná ztížená možnost zajistit pro takto pojatý produkt k sjednání motivující výnos pro klienty vede k tomu, že po něm klesá poptávka a pojišťovny jej přestaly nabízet.

Opouštění prostoru pro postaktivní financování ze strany komerčních pojišťoven, tedy oproti nedávnu opačný trend, na straně jedné znamená návrat životního pojištění ke kořenům, tedy k finančnímu řešení rizika. Na straně druhé se vynětí "životního spoření" ze spektra možností individuálního zabezpečení na stáří jeví při současných, spíše se zvětšujících problémech státních penzijních systémů jako negativní faktor. V našich podmínkách je situace složitější o to, že státní penzijní systém se nám opakovaně nedaří reformovat. Prodej životních produktů je navíc aktuálně zatížen konfliktem mezi pojistiteli a zprostředkovateli.

Pojistný trh je obecně považován za informačně asymetrický, jedním z důvodů je poměrně velká složitost pojistných produktů pro klienty a prim v tomto ohledu hraje právě životní pojištění. Asi jen stěží lze očekávat, že současný trend stagnace životního pojištění a orientace na rizikové produkty změní v nejbližší budoucnosti znovuobnovená výkonnost finančních trhů. Výzvou pro komerční pojišťovny v tomto ohledu bude učinit životní produkty pro klienty transparentnějšími, jednoduššími a způsobilejšími k prodeji moderními distribučními kanály.