Mladí se na řízení ani vlastnictví auta netěší tak, jak bylo obvyklé u předchozích generací. Podle statistik o nově vydaných řidičských průkazech oproti období takřka před deseti lety počet ročně vydávaných nových řidičských průkazů klesl téměř o třetinu. Nyní sice dospívají populačně nejslabší ročníky, pokles ve stejném období ale není větší než o pětinu. Zdá se, že mezi mladými již auto a jeho řízení nejsou tak žádané.

Jako důvody, proč mladí netouží po autě a ježdění, lze uvést relativně dobře fungující veřejnou dopravu, její hustotu, přetížené komunikace a obtížnou a drahou možnost parkování. Pořízení i provozování auta je objektivně nákladné a vyžaduje odpovědnost. Automobilový průmysl navíc za více než století existence zestárl a pro nejmladší zákazníky své atraktivity do značné míry pozbývá.

Auto už není tak zábavné, jak bývalo, není takovým symbolem svobody, mnohdy je právě naopak svazující, pro mnohé ztrácí svou specifickou roli jako výraz úspěšnosti a dospělosti. Ačkoli většinou rádi cestují, není pro ně auto zpravidla nejlepším dopravním prostředkem. Auto je rozměrný a složitý stroj. Vedle finančních nákladů vyžaduje systematickou péči. Je také jen omezeně digitální a konektivní. Ve stávající podobě není ani dost smart, ani free či ekologické.

Současná generace mladých, označovaná jako generace Y, dlouho studuje a bydlí u rodičů, nezakládá rodiny a žije ve volných partnerských vztazích, odkládá osamostatnění a nástup do práce.

Autoškoly, dříve plné náctiletých těšících se na řidičský průkaz, jsou poloprázdné. Řidičské průkazy získávají mladí později a v menší míře, ne v osmnácti, ale okolo pětadvaceti. Mladí budou automobily jistě používat i nadále, ale změní většinový způsob jejich užívání. Vzhledem k pozdějšímu osamostatnění budou dnešní mladí vlastnit auta v menší míře a po kratší dobu svého života.

Má-li si představitel generace Y auto pořídit, znamená to pro něj většinou nutnost pořízení ojetého automobilu. Nejčastěji desetiletého nebo ještě staršího. Takový automobil pro něho z podstaty nemůže být zábavný, neboť neobsahuje nic z toho, co mladý člověk očekává. Velkou dotykovou obrazovku ani ekologickou technologii pohonu. Rozsah asistentů a bezpečnostních systémů je z jejich pohledu rovněž omezený. Díky opotřebení a stáří je tento automobil i méně spolehlivý. Představy mladých o automobilu se s dostupnou nabídkou diametrálně rozcházejí. Proto se ve vztahu k autu emočně neangažují. Ještě že tu jsou početní aktivní senioři, ti jezdí rádi i déle než dříve a nová auta obvykle kupují. Nejčastěji paradoxně ta, která automobilky zamýšlely nabídnout mladým.