Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,75-1,00 procenta. Ke druhému zpřísnění měnové politiky za tři měsíce ji přiměl růst inflace a pokračující silné zvyšování zaměstnanosti.

Měnový výbor Fedu po svém dvoudenním zasedání uvedl, že další zvyšování sazeb bude "postupné". To podle agentury Reuters potvrzuje dosavadní záměr zvýšit v letošním roce tuto sazbu celkem třikrát. Zvyšování sazeb by se tak mohlo v největší světové ekonomice začít už letos promítat do mírného růstu nákladů na firemní a spotřebitelské úvěry.

Investoři podle Reuters odhadovali pravděpodobnost čtvrtprocentního zvýšení sazby, která určuje rozpětí úroků z jednodenních mezibankovních úvěrů, na 95 procent. Část analytiků ale čekala, že Fed vzhledem k příznivému vývoji ekonomiky naznačí mírné zrychlení tempa budoucího přitvrzování ve srovnání s dosavadním výhledem. Žádnou změnu ve výhledu zvyšování sazeb však nenaznačila ve svém následném vystoupení ani šéfka Fedu Janet Yellenová.

Americké akcie reagovaly na rozhodnutí Fedu nenaznačit zrychlení tempa zvyšování sazeb posílením počátečních mírných zisků. Kurz dolaru naopak klesl na dvoutýdenní minima a snížily se i výnosy státních dluhopisů, které naznačují budoucí vývoj dlouhodobých úvěrových nákladů.

Tímto krokem se Fed těsně přiblížil k širšímu pásmu, v němž obvykle operoval v minulých desetiletích, než základní sazbu za finanční krize v roce 2008 srazil v podstatě na nulu a začal ekonomiku podporovat i nákupy dluhopisů. Poprvé od té doby Fed sazbu zvýšil v prosinci 2015 a podruhé o rok později. Většina analytiků nyní čeká další krok Fedu nejdříve v červnu.

K dalšímu zvýšení úvěrových nákladů v ekonomice tlačí Fed růst inflace a vývoj na trhu práce. Inflace spotřebitelských cen vzrostla v únoru podle středečních údajů na nové pětileté maximum 2,7 procenta a údaje z trhu práce za leden a únor ukázaly silné přírůstky nových pracovních míst spolu s poklesem míry nezaměstnanosti. Americké akcie od listopadových voleb výrazně rostou a nízká nezaměstnanost tlačí vzhůru mzdy.

V poslední době umožnil snadnější zvyšování úroků i zlepšený výhled světové ekonomiky. Hospodářský růst v eurozóně se mírně zrychluje a čínská ekonomika se jeví stabilněji než před rokem.

Fed od prosince několikrát signalizoval, že letos bude úroky zvyšovat rychleji než do té doby, zhruba tempem třikrát ročně. Bude to ale záviset na tom, zda ekonomika udrží sílu a inflace se bude vyvíjet podle předpokladů. Ve středu Fed odhadl, že takzvaná jádrová inflace, která nezapočítává ceny potravin a energie, letos dosáhne 1,9 procenta. Odhad letošního růstu ekonomiky zůstal beze změny na 2,1 procenta.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.