Jeden z největších správců pohledávek v Evropě, polská skupina Kruk, loni investoval do nákupu nesplácených dluhů 299 milionů eur. Na Česko a Slovensko však z této částky připadlo jen 9,5 milionu eur.

"České banky jsou v dobré kondici, a tak prodávají jen málo nesplácených pohledávek. Kromě toho je v Česku silná konkurence jiných pohledávkových firem, ale i právních kanceláří, které se tímto oborem zabývají," vysvětluje hlavní důvody Paulina Sapkowská, ředitelka společnosti Kruk pro Česko a Slovensko.

Na rozdíl od jiných trhů, kde tvoří jádro podnikání firmy bankovní úvěry, proto musí Kruk v Česku mnohem více stavět na spolupráci s nebankovními poskytovateli půjček. Na investicích, které firma v Česku a na Slovensku za poslední dva roky udělala, se sektor nebankovního financování podílel zhruba z 80 procent.

Za necelých 300 milionů eur Kruk loni získal na všech trzích, kde působí, pohledávky v hodnotě 3,8 miliardy eur. Banky a další finanční instituce nesplácené dluhy nejčastěji prodávají, aby lépe vyhovovaly požadavkům regulace, vylepšily si svoji pozici z hlediska daní nebo získaly další peníze. Pohledávkové firmy se pak snaží s dlužníkem spojit a domluvit se s ním na dalším splácení. Z ceny, za kterou dluhy kupují, je ale patrné, že počítají s tím, že se velkou část peněz nepodaří získat zpět.  

"Cena pohledávek se odvíjí od jejich kvality. Jsou i portfolia, která můžete koupit za méně než jedno procento jejich původní hodnoty, obvykle ale Kruk dluhy odkupuje za 5 až 20 procent nominální hodnoty," říká Sapkowská. V Česku však firma musí v průměru platit vyšší cenu. "Banky tady dokázaly vybudovat kvalitní dluhová portfolia. Kromě toho máte jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Úvěrů v selhání je tedy málo, a když už se banky rozhodnou nějaké dluhy prodat, je po nich velká poptávka," popisuje Sapkowská.

Pro Kruk, jehož akcie se obchodují na Varšavské burze, byl loni nejsilnější jeho domovský trh v Polsku. Firma tam do nákupu pohledávek investovala 99 milionů eur, následovalo Rumunsko s 88 miliony a Itálie se 75 miliony. "Samozřejmě, že bychom v Česku investovali více, peněz na to máme dost, ale příležitostí je příliš málo," uvádí Sapkowská.

Peníze na nákup pohledávek získává Kruk kromě příjmů z vlastního podnikání a bankovních úvěrů také vydáváním nových akcií a dluhopisů. Loni firma v celkem 11 dluhopisových programech získala téměř 200 milionů eur.

Jakmile firma nesplácené dluhy odkoupí, musí podle platných zákonů dlužníka informovat o tom, že už jeho pohledávku vlastní někdo jiný. Pak přichází klíčová část celého podnikání. "Náš úspěch závisí na jedné věci - na tom, do jaké míry se nám podaří s klienty navázat kontakt. Pokud zvládneme tuto fázi, velmi často se s klientem dohodneme na splátkovém kalendáři," popisuje Sapkowská.

Průzkumy, které si firma nechala zpracovat, podle Sapkowské ukazují, že až 86 procent lidí, kteří přestali platit dluhy, by chtělo splácet dál, ale nemají na to peníze. Důvodem je nejčastěji ztráta zaměstnání, nemoc nebo neočekávaná situace v rodině, která vyžaduje peníze. "Dalším důvodem je nízká schopnost plánovat rodinný rozpočet a mít ho pod kontrolou," říká ředitelka Kruk pro Česko a Slovensko a dodává, že hlavním důvodem je v tomto případě nízká finanční gramotnost obyvatel, která pramení z nedostatku praktické výuky už na základních školách.

Pro opětovné nastartování splácení je podle Sapkowské nejdůležitější udělat finanční analýzu, pochopit skutečnou situaci dlužníků a zjistit, jaké jsou jejich reálné finanční možnosti. Firma na to má vyčleněné poradce, kteří buď osobně, nebo po telefonu s dlužníky hledají řešení. "Náš byznys model upřednostňuje dohodu. Nepředpokládáme, že ti lidé budou schopni uhradit svoje dluhy hned. Na rozdíl od bank, které podléhají vnitřní regulaci, nám tolik nevadí, když budeme na peníze čekat roky," říká Sapkowská. Obvyklou cestou, kterou firma jde, je podle ní sjednání splátkového kalendáře.

Aby byl Kruk co nejúspěšnější v kontaktování dlužníků, pokouší se je kromě tradičních cest, jako je dopis nebo telefonát, oslovit také prostřednictvím plošných mediálních kampaní v televizi, tisku nebo rozhlase. Naopak pátrání prostřednictvím sociálních sítí je podle Sapkowské kvůli ochraně osobních údajů zapovězené. "Klientům prostřednictvím komunikačních kampaní vzkazujeme, aby se s námi nebáli spojit a aby se kontaktu od nás nevyhýbali, protože spolu pak můžeme najít cestu, jak dluh splatit," popisuje Sapkowská.

Hlavním rizikem pro pohledávkový byznys je podle ředitelky firmy pro Česko a Slovensko regulace. Spíše než o přímá omezení správců pohledávek se ale jedná o regulace jejich obchodních partnerů, jako jsou banky nebo nebankovní poskytovatelé půjček. "Například nová regulace na Slovensku týkající se spotřebitelských úvěrů trh s pohledávkami zmrazila, protože naši obchodní partneři nemohli pořádat žádné tendry," uvádí Sapkowská.

Budoucnost firmy vidí Polka, která už tři roky žije v Hradci Králové, jak v posilování pozice na stávajících trzích, tak v expanzi do zahraničí. "Potenciál, který vytváří zejména Itálie a Španělsko, kde už působíme, je obrovský. Určitě ale budeme hledat příležitosti i na nových trzích." Ambicí skupiny, jejíž tržní hodnota přesahuje miliardu eur, je stát se do roku 2019 největším světovým veřejně obchodovaným správcem pohledávek. "Původně jsme do té doby chtěli patřit mezi největší tři, ale té mety jsme dosáhli  už loni. Na začátku letošního roku jsme proto aktualizovali strategii a nyní se chceme stát jedničkou," popisuje plán Sapkowská.

 Průměrná výše pohledávek odkupovaných společností Kruk v Česku
Bankovní půjčky 82 400 Kč
Nebankovní sektor 20 500 Kč
Telekomunikace 6 100 Kč
Veřejné služby (dodavatelé energií, vody, apod.) 940 Kč
Průměrné stáří dluhu odkupovaného společností Kruk v Česku 
Bankovní půjčky 360 dní po splatnosti
Nebankovní sektor 640 dní po splatnosti
Telekomunikace 1230 dní po splatnosti
Veřejné služby (dodavatelé energií, vody, apod.) 740 dní po splatnosti