Richard Adam je přesvědčen, že mladí umělci jsou sběratelsky nejzajímavější, protože ve škole a těsně po ní většinou tvoří nejlepší věci. Proto se na ně soustředil při tvorbě své sbírky a dodnes se o ně zajímá a podporuje je. I když svou sbírku už před časem svěřil nadačnímu fondu, od života s uměním se neodstřihl. Nyní se chystá radit začínajícím sběratelům.

Kdy jste se potkal s uměním?

Fenomén sběratelství jsem znal z domova. Tatínek sbíral orientální koberce. Dědeček z matčiny strany vyřizoval právní záležitosti slováckým malířům. Když neměli peníze, platili mu svými díly. Ve čtyřiadvaceti letech jsem poprvé vstoupil do domu, kde žila vdova po sběrateli. Chodil jsem jako omámený po místnostech vytapetovaných od podlahy ke stropu samými obrazy a říkal jsem si, že bych si chtěl svůj domov jednou zařídit také tak.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se