Martin Skrip pracuje v nábytkářské firmě Ikea jako business navigation manager. To znamená, že pracuje především s excelovými tabulkami, reporty a výkazy. "Společnost beru jako organismus, za všemi těmi čísly se snažím vidět spokojeného zákazníka, který se doma s radostí posadí na svou novou sedačku, nebo mateřskou školku, které jsme pomohli zařídit prostory," říká Skrip.
Jeho strategii, jak vidět ve své práci smysl, potvrzuje jako správnou řada výzkumů. Ty dokládají, že i špatně ohodnocení učitelé nebo umělci jsou se svou prací více spokojení než bankéři nebo právníci. Uspokojení v práci nemá s finančním ohodnocením příliš společného. Peníze lidi motivují, jejich efekt se ale snižuje poté, co zaměstnanec dosahuje průměrného platu.
"Někdo se při volbě profese rozhoduje podle výše platu, ale pracovat bychom měli za peníze, a ne pro peníze. Ty vám radost do života dlouhodobě nepřinesou. Potkávám se díky své práci s lidmi, kteří jsou velmi dobře finančně zajištěni, ale nejsou díky tomu ani o trochu spokojenější," říká koučka Markéta Raková, která kariérními změnami provází jak vysoce postavené manažery, tak absolventy vysokých škol.
Zaměstnanci jsou příliš vzdáleni od dopadů své práce
Studie ukazují, že nadřízení mají několik možností, jak dodat práci svých kolegů větší smysl. Podle výzkumu Americké psychologické asociace je se smysluplností v práci spojená větší zodpovědnost, svoboda dělat rozhodnutí a různorodá práce, která zahrnuje pracovní výzvy. Zaměstnanci oceňují také pravidelné zpětné vazby a to, když mohou být u projektu od začátku do konce. Nejdůležitější je ale vědomí, že práce má pozitivní vliv na okolí. Ve většině případů to tak skutečně je, až na to, že zaměstnanci jsou často příliš vzdáleni od reálných dopadů své práce.
Experiment z roku 2012 ukázal, že manažeři call center často předpokládají, že jejich zaměstnancům jde hlavně o peníze. Snažili se je motivovat zvýšením platů a dalšími finančními bonusy, produktivita pracovníků se ale nezvýšila. Profesor Adam Grant pro svůj experiment zvolil univerzitní call centrum, v němž mezi úkoly zaměstnanců patří mimo jiné volat potenciálním sponzorům školy. Mezi pracovníky přivedl studenta, který díky peněžnímu stipendiu mohl ve škole studovat. Poté co se zaměstnanci call centra osobně seznámili s člověkem, kterému svou prací pomohli, se počet telefonátů uskutečněných na pracovišti zdvojnásobil. Týdenní tržby vzrostly více než čtyřikrát, ze zhruba 411 dolarů na více než dva tisíce dolarů.
SMYSL PRÁCE
Podobný experiment se odehrál v roce 2013. Zdravotní sestry, které sestavovaly chirurgické sady, se setkaly s lékaři, kteří jimi připravené nástroje používali při operacích. Výsledkem bylo to, že sestry, které o smysluplnosti jejich práce utvrdili lékaři, pracovaly o 64 procent minut více a udělaly o 15 procent méně chyb než pracovnice, které se s lékaři nesetkaly.
Zdravotnické profese se podle loňského žebříčku společnosti PayScale umístily mezi nejvíce smysluplnými povoláními. Vedoucí lékárny Benu PharmDr. Ivanu Lánovou těší, že může pomáhat a radit lidem. Oceňuje ale i to, že může pořádat semináře pro studenty a podílet se na vzdělání svých kolegů. "Všem bych přála, aby mohli dělat práci, která je baví, která je naplňuje, je pro ně i koníčkem. Já sama takovou práci mám, splnilo se mi mé dětské i studentské přání. Největším oceněním pro mě je poděkování a úsměv mých pacientů, pro které tu jsem, a potlesk studentů, kterým přednáším," říká.
Vedoucí IT oddělení v Nestlé Pavel Moravec vidí smysl své práce v propojování lidí a technologií. "Digitální transformace se zrychluje a mění způsob spolupráce. Moje práce mi dává možnost tvořit strategii a měnit myšlení lidí v okolí," říká a dodává, že práce pro korporaci není stereotypní. "Vadí mi házení korporací do jednoho pytle a uměle vytvořený dojem, že velké firmy jsou šedé a nudné. Nejsou. Některé ano, některé ne. Kreativita a schopnost měnit zavedené pořádky je společná start-upům i korporacím. Ve finále je to jen o lidech," míní IT ředitel.
SMYSL PRÁCE
