Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 2,6 procenta z loňských 2,4 procenta. Napřesrok by pak měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Předpověděla to ve čtvrtek Evropská komise ve své jarní prognóze. Potvrdila tak svůj únorový výhled.

Komise je optimističtější než české ministerstvo financí, které minulý měsíc snížilo odhad letošního růstu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 2,6 procenta. S růstem v rozsahu 2,5 procenta počítá ministerstvo financí také v příštím roce.

Za růstem české ekonomiky bude podle komise v letošním roce stát především domácí poptávka. Soukromá spotřeba, kterou podporují příznivé podmínky na trhu práce a solidní spotřebitelská důvěra, by se letos měla zvýšit o 2,4 procenta.

K růstu ekonomiky by měl letos mírně přispět také export. Domácí poptávka by měla podporovat hospodářský růst také v příštím roce, zatímco příspěvek exportu by se měl napřesrok snížit směrem k nule, uvedla Evropská komise.

Míra nezaměstnanosti letos podle komise klesne na 3,5 procenta z loňských čtyř procent. Růst zaměstnanosti by však měl zpomalit na 0,3 procenta z loňských 1,8 procenta. V příštím roce by se pak měl zastavit a míra nezaměstnanosti by měla zůstat na 3,5 procenta.

Inflace by letos měla prudce stoupnout na 2,5 procenta z loňských 0,6 procenta. Rychlejší růst cen sice sníží reálné příjmy spotřebitelů, jeho dopad na spotřebu by však měla kompenzovat nižší míra úspor domácností, upozorňuje komise. Napřesrok by inflace podle její prognózy měla klesnout na dvě procenta.

Komise rovněž předpověděla, že rozpočtový přebytek se letos sníží na 0,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 0,6 procenta, a to zejména kvůli růstu investic do projektů spolufinancovaných Evropskou unií. V příštím roce by měl přebytek klesnout na 0,1 procenta HDP v důsledku růstu sociálních výdajů.

Růst ekonomiky EU se zrychlí

Ekonomika Evropské unie letos poroste pátý rok za sebou, tempo růstu zůstane stabilní těsně pod dvěma procenty a růst zaznamenají všechny členské země. Nezaměstnanost bude dál postupně klesat a stav veřejných financí se bude zlepšovat. Uvedla to Evropská komise ve čtvrteční jarní makroekonomické předpovědi.

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie jako celku poroste letos, stejně jako loni, o 1,9 procenta a komise v příštím roce čeká zopakování tohoto tempa. Znamená to mírné zlepšení odhadů proti zimní prognóze, která předpovídala pro oba roky tempo 1,8 procenta. Ekonomika eurozóny letos mírně zpomalí na 1,7 procenta a napřesrok se vrátí k loňskému tempu 1,8 procenta.

"Růst v EU nabírá na síle a nezaměstnanost dál klesá. Situace se ale v každé členské zemi liší a lepší výkon podávají ekonomiky, které zavedly ambicióznější strukturální reformy," řekl ke zprávě místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle komisaře pro ekonomiku a finance Pierra Moscoviciho ale zůstává oživování nerovnoměrné a tato rozdílnost je podle něj klíčový úkol, který musí EU řešit.

Míra nezaměstnanosti by v EU měla letos klesnout na osm procent a napřesrok na 7,7 procenta, což by bylo nejméně od konce roku 2008. V eurozóně se má tento ukazatel do příštího roku snížit na 8,9 procenta, nejníže od počátku roku 2009.

U inflace, jejíž vývoj má klíčový vliv na měnovou politiku Evropské centrální banky, komise konstatovala za poslední měsíce výrazný vzestup, ten byl ale podle ní jen dočasným důsledkem dražší ropy. Letos tak míra inflace v eurozóně vzroste na 1,6 procenta z loňských 0,2 procenta, příští rok ale oslabí na 1,3 procenta. Podobný vývoj čeká Brusel v celé EU, kde by se měla inflace příští rok stabilizovat na 1,7 procenta.

Růst inflace by měl zpomalit soukromou spotřebu, která byla v posledních letech hlavním tahounem ekonomického růstu, uvedla komise. Loni spotřeba v EU rostla nejrychleji za deset let.

Komise očekává, že evropskou ekonomiku příznivě ovlivní globální vývoj. Globální růst by měl letos zrychlit na 3,7 procenta a příští rok na 3,9 procenta z loňských 3,2 procenta.

Letos a příští rok by podle komise měly klesat deficity veřejných financí i státních dluhů v poměru k HDP. Vedle hospodářského růstu k tomu přispějí nižší splátky úroků a zmírnění růstu mezd ve veřejném sektoru.

Fiskální deficit v průměru celé EU by měl klesnout na 1,6 procenta HDP v tomto roce a na 1,5 procenta v roce 2018 z loňských 1,7 procenta. Veřejný dluh zemí unie se má snížit z loňských 85,1 procenta HDP na 84,8 procenta letos a 83,6 procenta příští rok.