Experimentální modul Schiaparelli, který k Marsu vyslala v rámci nezdařené společné mise Evropská kosmická agentura (ESA) a ruský Roskosmos, se loni v říjnu o povrch rudé planety roztříštil kvůli špatné technické a programové přípravě. Ve zprávě o vyšetřování příčin nehody to oznámila ESA, která za zkázu sondy přijala plnou odpovědnost.

Z dokumentu vyplývá, že Schiaparelli měl úspěšné přistání na dosah, ale nezdar ve zlomku vteřiny vzešel z přetížení palubních senzorů. Modul sice podle plánu zahájil přistávací manévr a správně rozevřel padáky, software aparátu ale špatně vyhodnotil atmosférické síly působící v nadzvukové rychlosti.

"Mělo být očekáváno, že rotace (sondy) by mohla dosáhnout maxima. Software mohl být robustnější, kdyby byl lépe navržen," uvedl David Parker z ESA s tím, že programová výbava stroje se zkrátka zachovala tak, jak byla navržena.

Kvůli silné rotaci se senzory přetížily, což vedlo k chybnému závěru, že sonda dosáhla povrchu.

Následkem toho systém rozhodl o odhození padáků a krátkém zážehu přistávacích trysek, tato přistávací sekvence byla ale předčasná, takže Schiaparelli narazil na povrch rychlostí 540 kilometrů v hodině.

ESA uvedla, že se z nedostatků v přípravě poučila pro nadcházející misi, kdy se k Marsu v roce 2020 chystá vyslat vozítko, které bude hledat stopy života.