Turecko nadále odmítá zaručit německým poslancům možnost navštěvovat vojáky Bundeswehru působící na turecké letecké základně Incirlik. Pokus německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela přesvědčit Turky, aby změnili názor, v pondělí ztroskotal. Berlínu tak podle šéfa německé diplomacie nezbude nic jiného než své vojáky z Turecka stáhnout a přesunout je do jiné země v oblasti východního Středomoří.

Na tureckých základnách Incirlik a Konya je v současnosti kromě vojáků řady dalších členských zemí Severoatlantické aliance také zhruba 270 německých vojáků. Bundeswehr se účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti radikálům z organizace Islámský stát (IS). Do přímých bojových akcí se ale Německo nezapojuje, v Turecku má monitorovací a tankovací letouny.

Na konci května zpravodajský web Spiegel Online informoval, že se Německo za dva týdny rozhodne, zda ze základny Incirlik stáhne své vojáky. Ministr Gabriel se na dnešním setkání se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem pokusil na poslední chvíli návštěvu německých poslanců na základně vyjednat.

Podle Gabriela ale dal dnes Çavuşoglu jasně najevo, že "vnitřní politická situace" v Turecku nyní návštěvy německých poslanců na Incirliku neumožňuje. Zákonodárcům navrhl, aby navštívili místo toho základnu Konya.

Německu tak nezbývá nic jiného než zahájit proce stahování svých vojáků z Turecka, oznámil Gabriel. Operace Bundeswehru totiž schvaluje parlament, a poslanci proto podle něj musí mít možnost vojáky navštívit. "V této situaci parlament požádá vládu, aby našla jinou základnu pro vojáky z Incirliku," dodal. Německo chce s Tureckem nicméně podle něj nadále spolupracovat v jiných oblastech.

"Uvítali jsme, když přišli, a pokud odejdou, řekneme jim přátelské 'Na shledanou'," uvedl už před jednáním se svým německým protějškem Çavuşoglu.

Turci zakázali německým poslancům vstup na Incirlik několikrát, naposledy v polovině května. Turecko to tehdy zdůvodnilo mimo jiné tím, že Německo poskytlo azyl tureckým vojákům, kteří prchli ze země kvůli loňskému zmařenému puči. O problému jednala na okraj nedávného summitu NATO v Bruselu neúspěšně také kancléřka Angela Merkelová s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Německé ministerstvo obrany již v březnu vytipovalo osm náhradních míst, odkud by Bundeswehr mohl dál pomáhat v boji proti IS. Na seznamu vhodných míst se ocitly například Jordánsko, Kuvajt či Kypr. Jordánsko je nyní podle DPA favoritem na přesun.

Vztahy mezi spojenci z NATO Německem a Tureckem se v posledních letech kvůli sérii incidentů značně zhoršily. Naposledy před časem diplomatická roztržka vypukla poté, co německá města zakázala tureckým vládním politikům agitovat před dubnovým referendem o změnách ústavy na německém území.

Už dříve vztahy narušila například i satirická báseň německého komika Jana Böhmermanna, který si tropil posměch z tureckého prezidenta Erdogana, nebo rezoluce německého parlamentu, která uznala masakry Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Spory vyvolal také případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který je už přes 100 dní v turecké vazbě.