Britská premiérka Theresa Mayová měla jasný jízdní plán: vyhrát s velkou převahou parlamentní volby a 19. června zahájit vyjednávání o odchodu Británie z EU, k čemuž ji zavazuje referendum z minulého roku. Vše je ale nakonec jinak. Konzervativci Mayové v nové Dolní sněmovně oslabili. Místo dosavadní nadpoloviční většiny získali jen menšinu 318 hlasů a Mayová doufá, že se udrží v křesle premiérky, když vytvoří vratkou vládu podporovanou severoirskou Demokratickou unionistickou stranou, která získala 10 hlasů.

To znamená při pohledu z kontinentu dvě věci. Jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá zní, že Britové budou o poznání méně tlačit na takzvaný tvrdý brexit, tedy tvrdé vyjednávání s EU o každou píď nových vztahů. Špatnou zprávou je, že ostrovy nemají silného premiéra, který by reprezentoval názor většiny Britů.

I Česko se musí přizpůsobit nové situaci. V rámci utváření unijní pozice vůči Británii dokonce v některých oblastech může agresivněji prosazovat své zájmy. Jaké to ale jsou?

Vládní analýza, která vznikla minulý rok hned po britském referendu a již má týdeník Ekonom k dispozici, tvrdí, že hlavní čeští vývozci "jsou vesměs schopni své potenciální výpadky nahradit vývozem do jiných teritorií". To ale neznamená, že by špatně vyjednaný brexit v Česku vůbec na nikoho nedopadl. "Z hlavních vývozců na britský trh by výpadek příjmů spojených s odbytem v Británii dopadl v podstatné míře pouze na jednu větší firmu − TPCA," ukazuje studie na kolínskou automobilku. Ta ale není zdaleka jedinou společností ohroženou brexitem.

Samé překážky

Česká vláda zatím pracuje s variantou, že by se odchod Britů z EU projevil poklesem objemu obchodu s ostrovy o šest až devět procent, což v rámci celého exportu může znamenat pokles o 0,3 až 0,5 procenta.

Velká Británie nemá silného premiéra, který by reprezentoval názor většiny.

Je paradoxní, že některé modely vzájemného uspořádání mezi Británií a EU, které studie z minulého roku popisuje a které se už zdály nemožné, jsou po britských volbách opět aktuální. Vzhledem k tomu, že hlavní tábor příznivců tvrdého brexitu, tedy konzervativci, oslabil, opět přicházejí ke slovu varianty takzvaného měkkého brexitu, tedy poměrně výrazného připoutání k EU.

Jedním z nich je norský model, kdy by Británie zůstala členem Evropského hospodářského prostoru společně s Norskem, Lichtenštejnskem a Islandem. Tyto státy jsou sice mimo EU, ale za přístup na jednotný trh platí přejímáním kompletní unijní legislativy. Takový model uspořádání s Británií by pro české exportní firmy de facto znamenal, že se nic nezmění.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit si
Máte již předplatné?