Schyluje se nejspíš k historickému průlomu. Podle červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je hnutí ANO Andreje Babiše velmi blízko získání většiny ve sněmovně, a tedy i sestavení jednobarevné většinové vlády.

Z dotázaných, kteří by přišli volit, by ANO dalo hlas 34 procent, zatímco s velkým odstupem by se umístili komunisté (14,5 procenta), ČSSD (12 procent), ODS (11 procent), KDU-ČSL (7,5 procenta) a TOP 09 (6,5 procenta).

Podzimní volby

Volební účast dle CVVM

Podle červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění by se říjnových voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnilo 60 procent oprávněných voličů. Je to o čtyři procenta více než v květnu. Zhruba stejná volební účast byla při reálných volbách v roce 2013 (59,5 procenta).

Šest stran do sněmovny

Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny by podle červnového volebního modelu CVVM překročilo šest stran. Zejména u koalice KDU-ČSL/STAN a TOP 09 však vstup do sněmovny není jistý. Mezi těmi, kdo nevyloučili účast ve volbách, vedou voliči ANO (23 %) před KSČM (9,5 %), ČSSD (9 %), ODS (7,5 %), KDU-ČSL (5 %), TOP 09 (3,5 %), SPD (3,5 %) a piráty (3 %)

Ústavní pojistky

Proti eventuální většinové vládě ANO nabízí český ústavní systém tři pojistky:

◼ Senát, tedy horní komoru parlamentu, kde je dnes nejsilněji zastoupena ČSSD (25 křesel z 81), následují KDU-ČSL (16), Starostové a nezávislí (11), ODS (10), ANO (7) a nezávislí (5).
◼ Prezidenta, který může částečně blokovat přijímání zákonů.
◼ Ústavní soud by měl fungovat jako jakási poslední instance.

Co chystá Babišovo ANO

V případě, že hnutí ANO získá ve volbách většinu a sestaví jednobarevnou vládu, chce Babiš bránit zavedení eura a dá se například čekat slučování ministerstev v zájmu avizovaného vytvoření jedenáctičlenného kabinetu. Stát by měl rovněž rozlišit lidi "na ty, kteří pracují, a na ty, kteří nepracují, berou dávky a parazitují na těch, kteří pracují". Po dvou odmítnutých nabídkách práce by jim byly zastaveny dávky. ANO chce prosadit státní výstavbu sportovních center pro děti, urychlit digitalizaci, ale také zrušit kraje nebo posílat žáky povinně na půl dne do továren na zkušenou či preferovat výuku řemesel.

Jednobarevně se u nás vládlo už za komunistického režimu nebo v časech takzvané opoziční smlouvy. Jenže tentokrát by k tomu poprvé v českých dějinách došlo v rámci demokratických voleb a dominantní politický subjekt by se obešel bez pomoci kvazi koalice Národní fronty či smlouvy s opoziční partají. Za první republiky v roce 1929 byli nejsilnější stranou agrárníci maximálně s 15,0 procenta hlasů, v polistopadové éře měla k získání většiny nejblíže ODS v roce 2006, kdy dostala 35,8 procenta hlasů a 81 mandátů ve sněmovně.

CVVM nezkoumá, kolik by partaje a hnutí získaly mandátů ve sněmovně. "Problém je, že na mandáty lze přepočítávat až volební výsledky v krajích, a ty z průzkumů nezjistíme," vysvětlil pro HN autor šetření Jan Červenka z CVVM. Podle květnového průzkumu agentury STEM by však ANO s tehdy zjištěnými 32,8 procenta hlasů obsadilo 92 křesel ve sněmovně.

Vysoký zisk ANO přitom není ani tak "zásluhou" Babišova hnutí, jako spíš důsledkem slabých výsledků dalších politických subjektů. Podle analytika společnosti Median Daniela Prokopa by se musely sejít tři okolnosti, aby ANO získalo většinu v Poslanecké sněmovně.

"ANO by muselo mít v podzimních volbách alespoň 33 až 34 procent.

Zadruhé by systém přepočítávání mandátů v krajích musel ANO pomoci víc, než bylo v minulých letech obvyklé," jmenoval podmínky Prokop.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se