Do Ústavy přibude nový odstavec. Občanům přizná ústavní právo držet zbraň. Skupině poslanců v čele s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) se tak podařilo přesvědčit drtivou většinu poslanců, aby návrh podpořili. "Ten výsledek 139 poslanců pro předčil mé očekávání," pochvalovala si po hlasování spoluautorka předlohy, poslankyně Jana Černochová (ODS). 

Pro přijetí zbraňové novely hlasovalo 139 ze 168 přítomných členů dolní komory. Proti jich bylo devět.

Paragraf reaguje na závaznou evropskou směrnici o zbraních, která omezuje držení některých typů zbraní v celé unii. Fakt, že se právo držet zbraň nově dostane mezi ústavní práva, má podle autorů návrhu pomoci tomu, aby se Česko povinnosti zavést vyhlášku do tuzemské praxe vyhnulo. "Ten zákon nám může pomoci. Jak v implementaci té směrnice, tak jako signál směrem k evropským orgánům v případě naší žaloby," obhajuje paragraf ministr Chovanec. Právě on podal na směrnici žalobu k Evropskému soudu. 

Podle kritiků návrhu je to ale nesmysl. "Zákon na implementaci EU směrnice nic nezmění. Dál bude závazná. Je to jen vábnička na voliče," oponuje Chovancovi poslanec za Starosty Jan Farský. 

Odstavec, který má nově do Ústavy přibýt, pouze tlumočí právo občanů držet zbraně tak, jak to již nyní dělá zákon o zbraních a střelivech. "Dávat to do Ústavy je proto nesmysl," dodává Farský. Zákon o střelivech totiž nejen vyhrazuje lidem právo vlastnit za stanovených podmínek zbraně, ale také je použít na nutnou obranu. 

Na tom, jestli ústavní novinka schopná přijetí evropské směrnice skutečně ovlivnit , se ale neshodli ani všichni předkladatelé. "Sám o sobě ten zákon nic neřeší. Je to jen rámec," připustil spoluautor návrhu, poslance ČSSD Roman Váňa. Zároveň ale uklidňoval, že návrh nemá navádět lidi, aby si začali hromadně kupovat zbraně. "Nenabádá k většímu ozbrojování, nepřipouští ani vznik žádných milicí a domobran," ujišťuje. 

Autoři ústavní předlohy také počítají do budoucna s větším zapojením legálních držitelů zbraní do obrany země. Ti by měli podle jejich představ pomoci hlavně v případě teroristických útoků, kdy by mohli zasáhnout ještě před příjezdem ozbrojených složek. V takových případech by podle Chovance, Černochové a dalších poslanců měli mít držitelé zbraní ze zákona přímo povinnost zasáhnout. Ve schválené ústavní změně se ale nic takového nezmiňuje. "To je věc případné novely branného zákona nebo zákona o zbraních. To, jak bude ten paragraf v Ústavě formulován nyní, nic takového nepředpokládá," doplňuje Farský.

Hlasování předcházela téměř čtyřhodinová debata poslanců. Podpořit přijetí návrhu přišly do sněmovny také desítky jeho zastánců. Řečníci u pultu se k nim několikrát obraceli, poslanec Roman Váňa je pak oslovoval "vážená střelecká veřejnosti". 

Související