Plum je chatbot a pomocí umělé inteligence se naučí na Facebooku, jak a za co utrácíte peníze, a pak vám začne po malých částkách spořit.

LocusBots jsou roboti určení pro sklady, kteří umí pracovat ve skupinách, sdílet svoje zkušenosti o překážkách i o tom, kde je jaké zboží umístěno.

Důvod být naštvaní na Watsona má 34 zaměstnanců japonské životní pojišťovny Fukoku Mutual, kteří přišli o práci. Již proslulý počítačový systém firmy IBM se totiž umí pomocí umělé inteligence naučit spoustu věcí − v případě pojišťovny vypočítává pojistky. Třeba v nemocnici ale zvládne obrovské množství dat o způsobu léčby konkrétních nemocí a pak doporučuje pacientům tu pro ně nejvhodnější.

Jen tři z mnoha použití umělé inteligence ukazují, kde všude a jakým způsobem se pozvolna začíná měnit život člověka. A člověk se možná začne měnit s ním. Až dosud se totiž lidská podstata neměnila po tisíce let, jak píše například maďarský spisovatel Sándor Márai.

"Ve městě Ur v Babylonu žili stejní lidé jako dnes v Budapešti: v duších vnímali svět stejně a stejně na něj i reagovali. Protože však neměli dnešní přístroje, byli tak nějak blíž tajemství světa, času, hvězdám a znakové řeči přírody," napsal spisovatel, který zemřel v roce 1989 v kalifornském San Diegu, v knize Herbář.

Tento maďarský emigrant přitom neměl tušení, co přijde. V roce, kdy svůj Herbář vydal, tedy 1943, sestrojili britští inženýři snažící se rozluštit německé šifry první plně elektronický programovatelný počítač.

Ve stejném roce, kdy Márai zemřel, navrhl softwarový inženýr Tim Berners-Lee technologii world wide web, tedy způsob efektivního a rychlého propojení milionů počítačů.

Umělá inteligence je − či teprve bude − podle některých vizionářů zdrojem další technologické revoluce.

Skeptici si mohou říci spolu s Máraiem, že člověk se uprostřed civilizace stane slepějším a hlušším než za starých časů, bude "línější a tupější. Informovanější a zároveň hloupější. Myslí si, že bude řídit svět pomocí tlačítka".

Ani už to nemusí být tlačítko, stačí hlasové vyhledávání na chytrém telefonu, nápověda v momentě, kdy člověk začne psát první slovo do vyhledávače, případně "asistentka" jako Siri či Cortana.

Hluboké učení

Jak tvrdí odborníci, umělá inteligence, sen mnoha generací, se začala opravdu rozvíjet až v posledních zhruba sedmi letech. Cílem, jak se shodli například experti na konferenci Globsec v Bratislavě na konci května, je naučit počítače se učit, protože jedině tak bude umělá inteligence zvyšovat svoji schopnost.

Právě to vyvolává ony obavy, o nichž psal Márai v dobách, kdy počítače zabíraly celé místnosti a informace získávaly z děrných štítků či magnetických pásek.

"Byli jsme překvapeni, jaký má umělá inteligence úspěch, nicméně v mnoha situacích stále selhává," řekl nicméně v debatě na Globsecu Marek Rosa, šéf českého start-upu GoodAI, který vyvíjí obecnou umělou inteligenci, o tom, jak rychle se vyvíjela samořiditelná auta. Umělá inteligence totiž neumí příliš přemýšlet dopředu. "Ona se musí naučit odhadnout, co udělá nebo může udělat například člověk kráčející po okraji silnice," vysvětloval Rosa.

Deep learning − hluboké učení − se tomu říká v angličtině a má to nahradit miliony let vývoje, kterým prošel lidský mozek. Za jakýsi mezník ve vývoji umělé inteligence se pokládá okamžik, kdy bude moci sama sebe obnovovat − kdy software bude psát software. "Nebude to příštích 10 let," řekl při zmíněné debatě Andreas Ebert z Microsoftu. Vývoj však jde rychle kupředu.

Lidskou představivost dráždí mnohem reálnější obava: že roboti a umělá inteligence lidem berou práci a odsoudí je k životu v chudobě − tedy spíš k přežívání.

V Česku například šéf poradců premiéra Sobotky Vladimír Špidla nedávno varoval, že vlivem digitalizace a robotizace zanikne v Česku až polovina pracovních míst. I proto se zároveň s rozvojem umělé inteligence a robotiky začíná hovořit o zavedení základního nepodmíněného příjmu.

Nebojte se, místa budou

Zastánci technologického rozvoje uvádějí příklady z minulosti, aby dokázali, že nové technologie práci neberou, ale naopak tvoří novou − dnešní děti se tak připravují na povolání, která ještě ani neexistují. Víc míst bude potřeba ve službách pro jiné lidi. A lidé si budou muset zvyknout celý život se učit, protože změny budou tak rychlé, že vzdělání získané v dětství a mládí nebude jako dosud stačit pro celoživotní práci. Revoluce proto čeká spíš školství, které bude muset přejít od memorování faktů k tomu, aby žáky naučilo se učit, hledat informace a být kreativní. Na fakta a data tu bude umělá inteligence.

"Taky se hovořilo o obavách, když auta začala jezdit rychleji, než lidé byli schopni běhat. Momentu, kdy umělá inteligence začne obnovovat sama sebe, se nebojím. I když jsou tu nějaká rizika, technologie vždy přináší mnohem více užitku než hrozeb," tvrdí David Roberts, který v kalifornském Silicon Valley v think-tanku Singularity University přednáší o rozvoji a vyhlídkách technologií do budoucna.

"Umělá inteligence není počítač někde umístěný v krabici, je to jiný druh inteligence, než je ta lidská," vysvětlil mi Roberts v rozhovoru na konferenci Globsec. "Lidská bytost by nikdy neprohledávala internet způsobem jako vyhledávač Googlu."

Roberts, který svoji kariéru začínal v amerických tajných službách a nyní kromě působení v think-tanku sedí ve vedení několika start-upů, se snaží argumentovat tak, aby tomu rozuměli i laici.

"Umělá inteligence bude něco jako elektřina v internetu. Něco jsme kdysi dělali. Pak jsme k tomu přidali elektřinu a dělali jsme to lépe. A umělá inteligence bude fungovat stejně. V zásadě můžete mít tisíce start-upů, kdy každý z nich vezme nějakou činnost a přidá k tomu umělou inteligenci," říká.

Oligarchie umělé inteligence

Jenže s umělou inteligencí a jejím vývojem číhá na lidstvo jedno zásadní nebezpečí: vyhraje ten, který co nejrychleji vyvine co nejsilnější a nejschopnější obecnou umělou inteligenci. Ta pak převálcuje ty ostatní. Právě to dělá Marek Rosa se svou firmou GoodAI. Jak zdůraznil, je těžké říci, kam vývoj umělé inteligence lidi zavede. "Očekávejte neočekávatelné. Budeme všichni překvapeni," řekl Rosa.

To David Roberts má přesnější představu: dostatečně chytrou umělou inteligenci vyvine jen pár firem.

Princip hlubokého učení je totiž takový, že umělá inteligence se učí zkušeností nebo naprogramováním dat. K tomu potřebuje co nejvíce propojení s jinými počítači, s daty.

Čím víc uživatelů ji bude používat, tím bude lepší, univerzálnější a obecnější. "Vytvoří se jistá oligarchie, v níž jen několik firem bude schopno mít tak dobrou umělou inteligenci, která bude velmi chytrá a již každý bude chtít použít," vysvětluje Roberts. "Takový svět asi nechceme, ale myslím, že nemáme na výběr."

Tohle není jen otázka technologická, to je otázka budoucnosti politiky, demokracie, otázka budoucí organizace lidstva. Umělá inteligence není dobrá zpráva ani pro šéfy a manažery všeho druhu. Zatímco roboti nahrazují manuálně pracující, umělá inteligence zaútočí i na ty, kteří rozhodují. Šéfové velkých korporací se musí připravit na chvíli, kdy za ně budou dělat rozhodnutí stroje, píší ve své nové knize Andrew McAfee a Erik Brynjolfsson. Proslavili se dílem o budoucnosti technologií, které v češtině vyšlo pod názvem Druhý věk strojů.

Nadšenci jako David Roberts na tohle nemají příliš jasnou odpověď. "Musíme vzdělávat politické lídry v převratných technologiích, v etice, morálních a sociálních dopadech," snažil se najít přijatelnou odpověď na otázku, jak ve světě, který bude ovládat oligarchie firem s nejsilnější umělou inteligencí, vládnout a dodržet principy demokracie.

Khalil Rouhana, úředník Evropské komise odpovídající za regulaci komunikačních sítí a technologií, na zmíněné debatě Globsecu upozornil, že na nějaké právní úpravy týkající se umělé inteligence je ještě příliš brzy. To není moc dobrá zpráva pro milovníky aut bez řidiče, ale v zásadě dobrá zpráva pro čtenáře Sándora Máraie, kteří se dívají skepticky na "hloupnutí" společnosti.

Všichni, kdo používají Cortanu, Siri a další nástroje každodenního života, v nichž i nevědomky používají umělou inteligenci, si totiž neuvědomují, jak hlubokou změnou procházejí. "Lidská civilizace, ta ohromná struktura, vypudila člověka z velikého, tajuplného a důvěrného společenství světa," napsal Sándor Márai. Byl možná až příliš přísný, ale lidstvo v honbě za (často údajným) pokrokem či ziskem, popřípadě za obojím, udělalo už hodně přešlapů.