Před letošními německými volbami řada komentátorů předpovídala, že se lidé kvůli uprchlické krizi obrátí proti vládním stranám, křesťanským demokratům (CDU) a sociálním demokratům (SPD). A to kvůli jejich vstřícnému přístupu k víc než milionu žadatelů o azyl, kteří do země přišli. Místo tradičních stran měli voliči podle těchto odhadů podpořit politiky, kteří odmítají Evropskou unii, přijímání cizinců a občas mluví pozitivně i o takzvané vládě tvrdé ruky.

Nic z toho se ale nepotvrdilo. Němci půjdou volit už v září a momentálně jasně podporují zavedené politiky. Naznačuje to i průzkum, podle kterého mají radikálně zaměřené populistické strany jen minimum příznivců.

Bertelsmannova nadace, která dlouhodobě sleduje stav demokracie v zemi, provedla průzkum mezi 1700 lidmi a zjistila, že zhruba 30 procent Němců má názory, které se dají označit jako populistické. Vymezují se například proti zkorumpovaným elitám, jež podle nich nehájí zájmy lidu. Taková teze patří mezi hlavní slogany populistických stran.

85 procent

Němců dává přednost demokracii před jinými systémy vlády.

I ti Němci, kteří se k podobným názorům hlásí, ale podporují demokracii i členství země v Evropské unii.

"Populisté v Německu jsou vesměs zklamaní demokraté, a ne nějací radikální nepřátelé demokracie," píše o zjištěních průzkumu Robert Vehrkamp z Bertelsmannovy nadace. Podle něj je k tomu, aby volby přinesly nástup populismu, "opravdu hodně daleko".

Data ukazují, že nespokojenost s politickou situací je v Německu výrazně menší než ve Spojených státech nebo ve Francii. V USA zvolili lidé prezidentem Donalda Trumpa, který svoji kampaň založil na tvrdé kritice americké politiky, jež se podle něj neohlíží na zájmy obyvatel. Ve Francii zase postoupila krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová až do druhého kola prezidentských voleb.

Zvítězí demokraté

Merkelová jasně vede

Průzkumy před německými volbami, které budou v září, předpovídají jasné vítězství Křesťanskodemokratické unie (CDU), kterou vede kancléřka Angela Merkelová.

Výzkum společnosti INSA jí například přisuzuje zisk 37 procent hlasů. Druhá by skončila sociální demokracie (SPD) se ziskem 25 procent.

Pro Merkelovou by to znamenalo už čtvrté volební vítězství. Kancléřkou je od roku 2005.

CDU vyhrála vše

Němci už letos volili třikrát ve spolkových zemích.

K urnám šli v Sársku, Šlesvicku-Holštýnsku a v Severním Porýní-Vestfálsku. Pokaždé přitom zvítězila CDU.

Důležité bylo zejména hlasování v Severním Porýní-Vestfálsku, domovském státě lídra SPD Martina Schulze. Přestože sociální demokraté v průzkumech dlouho vedli, nakonec s CDU prohráli.

S kým do koalice

Pokud Merkelová skutečně zvítězí, bude téměř jistě potřebovat koaličního partnera.

Mohla by zopakovat současnou velkou koalici se sociálními demokraty.

Ti se ale nejspíš budou chtít takové možnosti vyhnout, protože jim ubírá hlasy.

CDU by tak mohla vládnout s liberály (FDP), případně se Zelenými. S nimi se ale na celostátní úrovni ještě nikdy nespojila.

Podle lednového průzkumu, který zpracovali politologové Yascha Mounk z Harvardovy univerzity a Roberto Foa z Melbournské univerzity, navíc jen necelá třetina Američanů narozených po roce 1980 souhlasí s výrokem, že je velmi důležité, aby jejich země byla demokracií. Každý šestý Američan by si přál, aby se vlády chopila armáda.

Naproti tomu průzkum Bertelsmannovy nadace ukázal, že více než dvě třetiny Němců, kteří souhlasí s populistickými názory, chtějí, aby Německo dál zůstalo členem Evropské unie.

Většina z nich, zhruba 85 procent, dává přednost demokracii jako politickému systému, i když s jejím fungováním většinou nejsou spokojeni.

"Zavedeným politickým stranám by se nevyplatila případná snaha podbízet se v předvolební kampani extremistickým populistickým názorům," tvrdí Robert Vehrkamp.

Průzkum ukázal, že populistické názory mají v Německu hlavně lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Nejčastěji je zastávají občané bez maturity, kteří vydělávají méně než 1500 eur měsíčně, tedy zhruba 39 tisíc korun.

Pro Němce sympatizující s populismem je nejdůležitějším tématem migrační krize.

V letech 2015 a 2016 do země přišel víc než milion uprchlíků či migrantů. Od loňského jara ale počet nových běženců výrazně klesl.

Migrace a integrace žadatelů o azyl je hlavním tématem pro stranu Alternativa pro Německo, která je označována jako nacionalisticko-populistická. Podle průzkumů veřejného mínění by ve volbách získala devět procent hlasů. Loni ji přitom chtělo volit zhruba 15 procent Němců.