Když v červnu 2016 obyvatelé Británie v referendu rozhodli o odchodu z Evropské unie, 96 % obyvatel Gibraltaru hlasovalo pro setrvání v EU. Odchod Británie z EU nicméně znamená i odchod Gibraltaru. V reakci na daný výsledek britského referenda předložila španělská vláda návrh na tzv. sdílenou suverenitu Gibraltaru, který však Británie zcela odmítla. Přičemž právě sdílená suverenita by mohla být jedním z možných řešení situace. Umožnila by Gibraltaru zůstat v EU, obyvatelé by měli britskou a španělskou státní příslušnost a zůstali by tak občany EU se všemi právy.

Alternativou by mohl být i model Grónska. Poté co vystoupilo ze Společenství, vyjednalo si Grónsko zvláštní dohody o rybolovu s EU a rovněž se stalo součástí tzv. Zámořských zemí a území, které využívají dohody o přidružení s EU. Kromě toho v březnu 2015 předseda Komise, předseda vlády Dánska a předseda vlády Grónska podepsali dokument týkající se vztahů EU-Grónsko po roce 2013. Jedná se o právně a finančně nezávazný dokument, kterým EU potvrzuje své dlouhodobé vztahy s Grónskem a geostrategický význam Grónska pro EU. Podobná dohoda upravující vztahy mezi Gibraltarem a EU by mohla umožnit britské enklávě zůstat na evropském volném trhu a také zajistit volný pohyb osob.

Jen pár dní poté, co britská premiérka Theresa May zaslala dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi týkající se vystoupení Spojeného království z EU, Evropská komise nabídla Španělsku právo vetovat návrh podoby budoucích vztahů mezi Gibraltarem a EU, poté co Británie opustí EU.

Komise tak učinila ve snaze uklidnit politické napětí mezi danými aktéry a rovněž s cílem otevřít debatu o možném „zvláštním statusu“ Gibraltaru.

Tento krok se neobešel bez reakce ze strany předsedy vlády Gibraltaru, Fabiana Picarda, který tuto nabídku EU označil za hanebný pokus Španělska manipulovat s Evropskou radou. Brexit bude dle jeho slov natolik komplikovaný i bez Španělska, které by mohlo tento proces ještě více znesnadnit.

Otázka Gibraltaru se opět dostala do širšího povědomí během červencové třídenní státní návštěvy španělského monarchy Filipa IV. v Británii. Španělský král během svého projevu v britském parlamentu vyzval tamní vládu, aby usilovala o novou dohodu týkající se právě budoucnosti Gibraltaru a také požádal o větší jistotu pro Španěly žijící na území Británie. Dle jeho slov je nutné se přenést přes „odcizení, rivalitu a spory“, které mezi Británií a Španělskem vznikly v minulosti a trvají dodnes. Také podotknul, že obě vlády budou se zvýšeným úsilím pokračovat v dialogu ve snaze dosáhnout dohody přijatelné pro obě strany. Odpověď ze strany Gibraltaru na tyto slova na sebe nenechala dlouho čekat. Fabian Picardo prohlásil, že Gibraltar zůstane 100 % britským územím.

Obě strany spojuje snaha hájit zájmy svých obyvatel. Cílem Španělska je ochránit nejen své občany žijící na Britských ostrovech, ale rovněž tisíce Španělů, kteří denně překračují státní hranice, aby mohli pracovat na území britské enklávy. Naopak Británie bude bránit nejen zájmy svých obyvatel, ale i území, které se se svým HDP řadí mezi nejbohatší země světa.

Obyvatelé obou zemí se však obávají, že by dialog mohl dojít do té fáze, kdy by Španělsko zavedlo na tamních státních hranicích přísné kontroly, které by znepříjemňovaly přechod přes hranice nejen občanům obou zúčastněných stran, ale i stovkám turistům. Již v minulosti bylo Španělsko nařčeno ze strany Gibraltaru z toho, že zpřísňuje hraniční kontroly, které následně způsobují dlouhé dopravní zácpy a znemožňují tak plynulý přechod přes hranice. Činí tak vždy, kdy jsou politické vztahy mezi Británií a Španělskem napjaté. Naposledy se tak stalo v dubnu letošního roku.

Nejhorším scénářem by byl Brexit, při kterém by nedošlo k žádné dohodě akceptovatelné oběma stranami. Gibraltar, který profituje z přístupu na volný trh a z volného pohybu osob, by tak zůstal odříznutý od okolního světa.

Související