Asi 90 kilometrů na sever od Barcelony leží zhruba dvoutisícové městečko L’Esquirol. Ukryto mezi lány kukuřice na katalánském venkově se podobně jako další města a vesnice připravuje na sporné referendum o nezávislosti na Španělsku. A lidé z L’Esquirolu nezávislostí Katalánska žijí naplno. 

V regionálních volbách v roce 2015 tu získali separatisté vůbec nejsilnější podporu v celém regionu – hlasovalo pro ně 91,6 procenta. Příběh z L’Esquirolu nyní zveřejnila agentura AFP.

Katalánská vláda vedená Carlesem Puigdemontem svolala referendum o vyhlášení nezávislosti na 1. října. Slibuje, že pokud zvítězí "ano", tak do 48 hodin od zveřejnění výsledků vyhlásí nezávislost.

Jenže španělská ústava podobné hlasování zakazuje, a referendum je tedy neústavní. Premiér Mariano Rajoy se mu už několik týdnů snaží zabránit. "Referendum je nelegální, nebude se konat," prohlásil několikrát.

Platnost referenda pozastavil už před časem Ústavní soud a k respektování španělské ústavy vyzval i španělský král Filip VI.

Madrid nyní stupňuje tlak na regionální vládu, aby referendum zrušila. Španělská policie v posledních dnech zabavovala předvolební materiály a prohledávala tiskárny, které by mohly tisknout letáky nebo hlasovací lístky. Policisté už zkonfiskovali asi deset milionů předvolebních letáků a uzavřeli zhruba stovku webových stránek vyzývajících k referendu.

Jeho organizátorům, tedy například i předsedovi katalánské vlády Carlesu Puigdemontovi nebo starostům, kteří poskytnou městské prostory k hlasování, hrozí tresty kvůli nerespektování ústavy nebo zneužití veřejných peněz.

Španělské úřady také převzaly kontrolu nad 20tisícovým sborem katalánských policistů Mossos d'Esquadra. Ti dostali příkaz, aby do soboty zapečetili například občanská centra, knihovny nebo školy, ve kterých by mohli Katalánci zřídit volební místnosti. Rozkaz ale šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero kritizoval s tím, že podobné kroky by mohly vyvolat nepokoje a silné protesty v ulicích.

Katalánci se nechtějí vzdát a hodlají referendum uskutečnit navzdory Madridu.

"Chtějí nás vystrašit. Čím více to ale budou komplikovat, tím více budeme chtít hlasovat," uvedl pro agenturu AFP čtyřiapadesátiletý Juan Rovira, který vede bar L’Esquirolu.

"Ve středním Katalánsku, mimo velká města, není nijak neobvyklé, že lidé podporují nezávislost," uvedl starosta města, čtyřiatřicetiletý Alex Montanya. "Máme to v naší DNA, chceme si vládnout sami," dodal Montanya. Právě on je jedním z více než 700 starostů (z celkového počtu zhruba 900), kterým hrozí kvůli podílu na přípravě referenda postih.

Zatímco obyvatelé L’Esquirolu mají zřejmě jasno, mnozí Katalánci jsou na tom jinak. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Katalánci by si sice přáli rozhodnout o budoucnosti regionu v referendu, podpora osamostatnění ale pozvolna klesá.

Pro odtržení by podle červencového průzkumu veřejného mínění hlasovalo 41,1 procenta, zatímco ještě letos v březnu to bylo 44 procent. Proti vyhlášení nezávislosti je 49,4 procenta Katalánců, což je oproti březnu nárůst téměř o jeden procentní bod, ukazuje červencový průzkum katalánského Centre d’Estudis d’Opinió.