Poslední večer před uzavíráním přihlášek do klání o křeslo prezidenta se v Broumovském klášteře sešla pětice již delší dobu známých kandidátů. Vůbec poprvé se tak ve společné diskusi představil bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, poradce bývalého prezidenta Václava Havla Pavel Fischer, lékař a aktivista Marek Hilšer, textař a producent Michal Horáček a bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. 

Michal Horáček varoval před tím, aby veřejné školy, které se reformují pomalu, brzy nepřeválcovala "vzdělanostní šlechta" ze soukromých škol. Vzpomenul na své zážitky ze Spojených států, kde se mnohem více dbá na rozvoj kreativního myšlení. "Hrozí nám nástup nové šlechty, která si vzdělání opatří jinde, pokud nebudou mít štěstí na pokrokovou veřejnou školu. Naše děti musí umět přemýšlet, komunikovat," uvedl.

Podle něj se rozevírají sociální nůžky, přestože si Česko na sociální rovnosti tolik zakládá. "Můj poradce, čtyřiadvacetiletý Ondřej Kania, si založil americkou střední školu, vybírá tam čtvrt milionu ročně a má pětkrát víc zájemců, než může přijmout. Mezi nimi budou velvyslanci, političtí lídři," varoval zvýšeným hlasem. "Příští ministr by na to měl zatlačit. Psal mi kamarád z Ameriky, že konečně splatil vzdělání svých dcer. Já nechci, aby lidé v Česku do 63 let spláceli vzdělání svých dětí," dokončil Horáček za potlesku ze sálu.

Před tím, že rodiče vyřeší nedostatek kvalitních základních škol posíláním dětí na ty soukromé, varoval také lékař Marek Hilšer. Nesouhlasil s ním naopak průmyslník Vratislav Kulhánek, který má jinou zkušenost. "Minimálně v tom technickém vzdělání jsme dobří. Jsme lepší než studenti z Německa, z Francie. Já jsem je zaměstnával, vím to. Nejsme na tom tak špatně, nemusíme se pořád bičovat," hájil české školy Kulhánek a také si vysloužil potlesk publika.

Za české školy se postavil také Jiří Drahoš. "Kvalita vzdělání není zdaleka tak kritická, jak se nám někteří snaží namluvit. Náš vzdělávací systém určitě potřebuje změny, ale nemusí to být extrém," míní Drahoš a podotkl, že zažil také hodně diskusí v Americe, kdy studenti uměli diskutovat, ale debata byla o ničem.

Jaroslav Kulhánek ze svého oboru cítí nedostatek technicky vzdělaných lidí z učebních oborů a degradaci odborného vzdělání na úkor všeobecné vzdělanosti. V debatě stále zdůrazňoval, že bychom neměli zapomínat na studenty, kteří nemají na to, zařadit se mezi klasické vzdělance, a v době Průmyslu 4.0 nezvládnou být těmi mysliteli, jak o nich mluvili ostatní.

Trochu filozoficky se k otázkám stavěl Pavel Fischer. "Co to je škola? Je to místo, kde dítě posadí vedle někoho, koho by jinde možná sotva potkalo. Tahle pestrost, barvitost, to je obrovská hodnota," zdůraznil v odpovědi na otázku, jestli by se děti už ve 12 letech měly rozdělovat na ty, které odcházejí na víceletá gymnázia a zbytek, který zůstává na základních školách.

Michal Horáček se často obracel k publiku a snažil se s diváky navázat kontakt. "Nic bych nerušil, ať si jde každý, kam chce," odpověděl stručně na otázku, co dělat s osmiletými gymnázii. Lékař Hilšer zdůrazňoval, že ke zlepšení českých škol je potřeba hlavně zlepšení kvality učitelů a zvýšení jejich podpory. Narážel tak na problém nedostatku učitelů, který prý vzniká zejména kvůli nízkým platům a malé prestiži. "Musíme začít na pedagogických fakultách, musí se diskutovat o tom, jak učit, jaký by měl ten systém být. Umožnit jim vidět, jak to chodí ve světě, aby se mohli inspirovat," navrhl. Zavázal se také, že když se dostane na Hrad, nepojede do Číny, ale objede české školy.

Kandidáti v debatě často naráželi na fakt, že prezident přece jen nemá tolik šancí vzdělávací politiku ovlivnit. "Bude-li prezident říkat své názory dostatečně hlasitě, bude na veřejnosti slyšet. Může pojmenovávat situaci, hovořit o problémech a třeba nasměrovávat politiky," míní Jiří Drahoš.

Související