Vinařství Codorníu dlouhá léta patří mezi symboly podnikatelského úspěchu v Katalánsku. Podnik, který se proslavil výrobou šumivého vína známého pod označením cava, byl založen už v 16. století. Nedávno se ale rozhodl, že kvůli nejistotě spojené s budoucností Katalánska odstěhuje své sídlo jinam. Volba padla na vinařský re­gion La Rioja.

"Rozhodli jsme se takto, abychom zajistili práva našich zaměstnanců a klientů," uvedla společnost ve svém prohlášení. A stejně v poslední době postupují také další tamní podniky.

Původně se očekávalo, že jejich "exodus", jak to označují španělská média, skončí poté, co centrální vláda v Madridu, vedená lidovcem Marianem Rajoyem, minulý týden zmrazila katalánskou autonomii.

450

Tolik podniků už přesunulo své sídlo z Katalánska od chvíle, co Madrid zmrazil katalánskou autonomii. Celkem jich odešlo 2276.

Jenže to odliv podniků zpomalilo jen dočasně. Od zásahu Madridu jich svá sídla z Katalánska přestěhovalo dalších 450. Celkem jich tak z regionu odešlo už 2276. A každý den přibývají další. Nejčastěji se stěhují do hlavního města nebo například do Alicante či Valencie.

Reagují tak na nejistotu, která je spojena s dalším vývojem v Katalánsku. Osm členů odstavené katalánské vlády je kvůli obvinění ze vzpoury a zneužití veřejných financí ve vazbě a včera vypovídali před Nejvyšším soudem. Pět dalších, včetně sesazeného předsedy katalánské vlády Carlese Puigdemonta, v Bruselu čeká na vydání do Španělska. Posledně jmenovaný podporuje na dálku separatisty, kteří na tuto sobotu svolali do Barcelony velkou demonstraci.

Na 21. prosince Madrid vyhlásil předčasné regionální volby, jejichž výsledek se dá nyní předpovědět jen stěží.

Mezi podniky, které stěhování reálně zvažují, patří i další výrobce vína cava Freixenet. "Nemůžeme riskovat, že se dostaneme mimo EU," uvedl k tomu výkonný ředitel Freixenetu José Luis Bonet.

Skutečnost, že by nezávislé Katalánsko přišlo o členství v unii, znepokojuje i zahraniční investory. Ti nyní oddalují plánované investice a raději vyčkávají. "Bude trvat léta, než se vrátí důvěra," komentoval nedávno situaci v regionu pro agenturu AFP Juan Fernando Robles, profesor ekonomie z madridské vysoké školy Udima.

Španělská centrální banka navíc varovala, že pokud se období nejistoty výrazně protáhne, katalánská ekonomika se propadne do recese. Více by začali šetřit jak spotřebitelé, tak firmy.

"Nedostatek důvěry ohledně budoucího vývoje by mohl vést rodiny k tomu, aby větší část svých příjmů raději uspořily," uvedla centrální banka ve své poslední zprávě k vývoji španělské ekonomiky. "A v kontextu velké nejistoty by také firmy oddalovaly nové investice."

Španělská vláda už kvůli dění v Katalánsku snížila odhad růstu ekonomiky celé země na příští rok o 0,3 procenta. Původně odhadovala, že hospodářství stoupne o 2,6 procenta, aktuálně očekává růst o 2,3 procenta.

Evropská komise nicméně zatím vidí situaci o poznání optimističtěji. Včera dokonce svůj odhad vývoje španělské ekonomiky na rok 2018 zlepšila. Ještě v květnu očekávala, že hrubý domácí produkt stoupne o 2,4 procenta, včera jej aktuálně revidovala na 2,5 procenta.