Opozice odmítá výsledek voleb

Gerardo Blyde, předseda opoziční strany MUD, odmítl uznat výsledky nedělních regionálních voleb. Požádal o úplný audit výsledků ve všech 23 státech Venezuely a vyzval občany země a ostatní kandidáty voleb k protestům proti výsledkům a samotnému vládnutí prezidenta Nicolase Madury. Učinil tak v reakci na překvapivý výsledek regionálních voleb. Průzkumy veřejného mínění odrážely současnou situaci, ve které se latinskoamerická země nachází již dva roky, a předpokládaly, že opozice získá mezi 11 až 18 státy. Vládní socialistická strana měla před konáním těchto říjnových voleb 20 guvernérů ze třiadvaceti. Prezident Nicolas Maduro reagoval na vítězství socialistické strany slovy: „Chavismus stále žije v ulicích, je triumfální!“, rovněž prohlásil, že jeho vláda dosáhla vítězství nad svými rivaly.

Konání dalších voleb?

V pátek 20. října prezident Nicolas Maduro ve svém televizním projevu upozornil, že může dojít ke konání dalších voleb. Nebude se však jednat o opakování voleb na celém území Venezuely, ale pouze ve státech, kde vyhrála opozice.

Toto upozornění je reakcí na nepřítomnost guvernérů při zasedání Ústavodárného shromáždění. Jedná se o nový orgán, který byl vytvořen na základě výsledků voleb, které proběhly v červenci ve Venezuele.

Prezident Nicolas Maduro ve svém pátečním výstupu uvedl: „Každý, kdo chce být guvernérem, bude muset uznat Ústavodárné shromáždění; jinak se volby budou opakovat ve státech, kde není shromáždění uznáno.“  Opozice se brání tvrzením, že podle zákona se musí guvernéři přísahat před regionálními parlamenty, nikoli před Ústavodárném shromážděním, aby získali mandát.   

Proč jsou však tyto volby tak důležité?

Ve Venezuele již dva roky trvá politická krize, která vypukla poté, co v prosinci 2015 vyhrála parlamentní volby opoziční koalice MUD. Následně vládní socialisté jmenovali nové členy ústavního soudu, a to ještě před tím, než došlo k ustanovení nového parlamentu. V červenci letošního roku socialisté vytvořili nový orgán – Ústavodárné shromáždění, které vzešlo z voleb bojkotovaných opozicí, která v čase jejich konání vyhlásila generální dvoudenní stávku.

Na kontroverzní červencové volby reagovaly Spojené státy americké prostřednictvím sankcí, které uvalilo Ministerstvo financí na Madurova aktiva spadající pod americkou jurisdikci. Sankce se také dotýkají amerických firem, kterým sankce zakazují jakékoli obchodní styky s Madurem. Ministr financí USA Steven Mnuchin ve svém projevu, kde oznámil uvalení výše uvedených sankcí, rovněž označil prezidenta Madura za diktátora a jeho kroky za nedemokratické. Odpovědí z Venezuely byl však pouze výsměch. Nicholas Maduro dokonce ve svém prohlášení uvedl, že Spojené státy by měly pokračovat v procesu uvalování sankcí a že je trestán za jedinečný volební počin v Latinské Americe, a to vytvoření Ústavodárného shromáždění.

Evropská unie také vyjádřila pochybnosti nad výsledkem červencových voleb. Předseda Evropského parlamentu, Antonio Tajani, oznámil, že EU nebude tyto volby uznávat. Dle jeho slov je jasné, že současný režim drží veškerou moc v zemi.  

Venezuela se v současnosti potácí v problémech. Země vykazuje trojcifernou inflaci, čelí mezinárodním sankcím, odlivu mozků, hladověním a ekonomické depresi. Vláda nesděluje základní ekonomické ukazatele o stavu země. Od letošního jara dochází k demonstracím, pouličnímu násilí a enormnímu nárůstu kriminality, loupeží a vražd především v chudinských čtvrtí.

S ohledem na situaci ve Venezuele vyvolává výsledek voleb pochybnosti. Vedle scénáře zmanipulovaných voleb však existuje ještě jedna, méně pravděpodobná, nikoli však nemožná varianta – a to, že lidé do značné míry opravdu nepřičítají současnou krizi krokům prezidenta Madury a jeho vládních socialistů.

Související