Pavel Smutný se již od 90. let snaží kultivovat své okolí. "Šlo mi o to, aby se zmatená společnost, kterou jsme na počátku 90. let byli, rozvinula do moderní civilizované evropské podoby s kultivovanými lidmi," říká v rozhovoru s tím, že změna chování s sebou přináší i zájem o dobročinnost, mecenášství a společenskou odpovědnost neboli CSR.

Čemu dnes firmy věnují největší pozornost, pokud jde o CSR?

Dobročinnosti, péči o sociálně slabé. Tyto aktivity je jistě nutné podporovat, sám na ně přispívám. Důležité ale rovněž je si z množství organizací, které na tomto poli působí, dobře vybrat. Naopak mecenášství ve smyslu podpory kultury ještě stále tak rozvinuté není. Stát jej nepodporuje. Evropská unie se snaží, ale je stále ještě na začátku.

Jak má podnikatel správně vybírat projekty, které podpoří?

Obecně je dobré mít povědomí o souvislostech podporovaného projektu. V našem fondu podporujeme kulturu, nutná je tak pro nás právě kulturní průprava. Důležité je rovněž mít společníky, se kterými dojdete k závěru, jaký projekt je vhodné podpořit.

Na jakých projektech se fond podílí?

Je to například výstavba nových svatovítských varhan, což je obrovský projekt iniciovaný přímo kardinálem Dominikem Dukou. Nedávno na naše pozvání přijela také vzácná návštěva, Catherine Pégardová, prezidentka Château de Versailles, a její kolegové. Na základě této návštěvy se nyní rýsuje spolupráce mezi Českým Krumlovem a Versailles. A to je fantastické.

Je vhodné, aby podnikatelé hledali své vlastní projekty, které podpoří, nebo je lepší přidat se k některému ze vzniklých fondů?

Nejlepší je připojit se k někomu, kdo se této činnosti dlouhodobě věnuje. Podnikatelé se většinou věnují svým firmám, jejich rozvoji, obchodním aktivitám a dalším věcem. Na společenskou odpovědnost a její aktivní promýšlení nemají čas.

Když už utrácejí firmy za CSR samy, utrácejí správně?

Kdepak, i velké firmy mají často zcela nahodilé programy podpory. Významné zdroje bývají mnohdy dekoncentrované mimo zásadní věci. Existují společnosti, které mají na aktivity spojené se společenskou odpovědností několikamilionový rozpočet. A nejsou vůbec schopny zhodnotit, že jejich jednání má nulový, nebo dokonce záporný dopad na jejich image.

CSR má tedy pomoct i budování jména firmy?

Správné CSR má být součástí značky, má ji podporovat. Nejde o činnost, která nezapadá do směřování firmy, taková myšlenka je naprosto směšná. Firma se musí věnovat aktivitám, které mají logiku a které jí lidé uvěří. Společenská odpovědnost by měla spočívat v efektivní pomoci, jinak je zbytečná.

To, že firmy moc neumí zhodnotit projekty, které jsou hodné podpory, je jev typický spíše pro Českou republiku, nebo celosvětový?

Globální firmy udávají trend a společenskou odpovědnost zvládají, u nás je to ale zatím v řadě případů horší. Stále jsme nová ekonomika se silnými zahraničními investicemi. Některé firmy se tu stále ještě chovají jako na dobytém území, kde je potřeba generovat zisk a odvést ho, a to například kvůli daním.

Měly by tedy být dobročinnost a mecenášství daňově zvýhodněny?

Bylo by skvělé, kdyby jednotlivé firmy mohly rozhodovat daleko více než dnes o tom, na co budou směrovány jimi odvedené daně. Zda například na zdravotnictví, do školství, nebo na kulturu. I natolik striktní země jako Francie má v tomto ohledu lepší zákony nežli my. Jde o agendu pro novou vládu.

Měla by být společenská odpovědnost firem nějak kodifikována?

Ne, spíše je potřeba o těchto otázkách více mluvit. Vláda by mohla například jednou za rok pozvat na večeři nejvýznamnější české a zahraniční mecenáše, ocenit je a vyjádřit svůj dík. Ta z firem, která by nebyla pozvána, by mohla dovozovat, že se patrně nechová úplně správně.

Takže stát by měl společenskou odpovědnost podporovat a hodnotit?

Můžeme zvažovat také státní fondy pro podporu tělovýchovy a mládeže, kultury, sociálních programů a podobně, které by finanční prostředky rozdělovaly efektivně. K těmto tématům by se vláda měla vrátit. Zvyšování daní ale není správnou cestou, sektorová daň už vůbec ne. To je příliš velká zkratka, která by měla velmi negativní dopady, poškodilo by to zemi a její pověst jako stabilního investičního prostředí.

 

Rozhovor vyšel 9. 11. 2017 v týdeníku Ekonom

Související