Přestože česká ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropě, v mnoha oblastech se nám stále nedaří dosáhnout vysněné úrovně západních sousedů. Nezaměstnanost je sice na historicky nejnižší úrovni a řada podniků nestíhá plnit zakázky, průměrná česká mzda je ale stále asi třikrát nižší než německá. Podle ekonomů je na vině především výroba stojící na levné pracovní síle.

Produkci české ekonomiky dominuje průmysl. Jeho podíl na celkovém HDP je více než 32 procent, tedy druhý největší v Evropě. "Konkurenceschopnost českých firem je dostatečná na to, aby dále reálně rostl objem vývozu. Je ale nutné zvýšit podíl výrobních činností s vyšší přidanou hodnotou, protože české firmy mají v průměru nejnižší hrubou marži v Evropě," vysvětluje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Pomoci by měla připravovaná novela zákona o investičních pobídkách, její návrh chce předložit ministerstvo průmyslu a obchodu do června příštího roku, s účinností zákona pak lze počítat od roku 2019.

Investiční pobídky

V České republice existují od roku 1998. Vznikly jako snaha nastartovat průmysl a vytvořit nová pracovní místa. Pomohly přilákat investory, jako je Hyundai v Moravskoslezském kraji nebo Donaldson a Eaton na Ústecku.

Podle studie institutu Aspen máme šanci na změnu, pokud se podaří do Česka nalákat nové podniky ze zahraničí, které budou těžit z inovativních technologií. Zároveň je důležité, aby na našem území zůstávaly centrály těchto zahraničních firem, protože právě ty vytváří vysokou přidanou hodnotu a přitahují talentované odborníky.

Zmizí nesplnitelné podmínky?

Investiční pobídky byly v minulosti zaměřené především na podporu růstu počtu nových pracovních míst. Z tohoto důvodu byla do znění zákona vložena podmínka, že podporu získá podnik, který vytvoří minimálně 20 nových pozic.

"Tento účel investiční podmínky splnily. Podpořené projekty přislíbily od roku 1998 do září 2017 vytvořit cca 187 tisíc nových pracovních míst. I díky tomu má dnes Česká republika historicky nejnižší nezaměstnanost," uvádí Petra Menclová, tisková mluvčí agentury CzechInvest.

Pobídky podle ní pomohly do Česka přilákat řadu zahraničních investorů, jako je třeba automobilka Hyundai v Moravskoslezském kraji nebo Panasonic na Plzeňsku. Od jejich zavedení do konce letošního září už podobné projekty přislíbily v Česku proinvestovat 851,4 miliardy korun.

Jenomže v dobách, kdy jsou kapacity českého trhu práce téměř vyčerpány a aktuální nabídka volných pracovních míst dosahuje téměř 210 tisíc, je taková podmínka skoro nesplnitelná. Za nové pracovní místo se navíc považuje pouze zaměstnání Čecha nebo občana Evropské unie na plný pracovní úvazek. V případě čerpání slevy na dani musí podnik pracovní místa udržet po dobu deseti let, jinak o úlevy přijde. Mnoho firem tak o udělení podpory ani nezažádá a Česko se v očích zahraničních investorů stává neatraktivním.

"Je to podmínka, která v současné době investorům nejvíce vadí. Díky nástupu nových technologií a automatizaci je pravděpodobné, že se počet pracovních míst v budoucnu spíše mírně sníží," popisuje Jan Linhart, partner v poradenské společnosti KPMG a člen Sdružení pro zahraniční investice.

Podmínku většinou splní firmy, které na český trh nově vstupují, problém ale mají stávající investoři. Motivace vložit peníze do inovací a dalšího rozvoje tím pádem nefunguje.

Neumíme pružně reagovat

"Základní brzda je v tom, že jsou pobídky upraveny pouze zákonem. Vláda tím pádem nemůže pružně reagovat na potřeby ekonomiky," tvrdí Linhart. Zásadní proto podle něj je, aby podmínky pro získání pobídek upravovalo pouze nařízení vlády. To umožní, aby se potřebám ekonomiky pružně přizpůsobovaly. Zda se to podaří, je už otázkou jednání nového vládního kabinetu. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní slibuje, že tuto myšlenku bude prosazovat, stejně jako úplné odstranění podmínky vytvoření nového počtu pracovních míst u výrobních projektů.

Podpora by také měla nově směřovat z výroby spíše do technologických center zaměřených na výzkum a inovace nebo do center strategických služeb, které se zabývají třeba vývojem softwaru. Současná legislativní úprava těmto investorům příliš nenahrává, protože nezískávají hmotnou podporu, ale pouze slevu na dani. "Technologické centrum jako samostatná firma má tak nízkou ziskovost, že čerpání daňové pobídky by pro něj bylo marginální. Investora tak neláká o ni žádat," říká Linhart.

Technologická centra mají možnost podporu získat od roku 2012, kvůli špatnému nastavení o ni ale požádalo pouze sedm projektů. Navíc šlo vždy o centra výrobních podniků, jako je Škoda Auto nebo Robert Bosch, nikoliv o samostatný výzkum. Podle plánu by se to mělo změnit. Vývojáři a výzkumníci nově získají možnost čerpat hmotnou podporu.

Podobně nemotivující jsou i současné podmínky pro malé a střední podniky. Získat slevu na dani je podmíněno minimální výší investice 100 milionů korun a opět vytvořením 20 nových pracovních míst. Novela by měla snížit obě podmínky na polovinu. Podle Davida Ryse, poradce ze společnosti Rödl & Partner, to však nestačí.

"Je nutné využít i jiné ekonomické parametry, které by měl investor splnit. Nabízí se navázání všeobecných podmínek na obchodní obrat podniku, lépe by to odráželo ekonomickou váhu investice vzhledem k velikosti podniku," říká Rys a zdůrazňuje, že právě malé a střední podniky v minulém roce vytvořily více než 56 procent přidané hodnoty české ekonomiky a zaměstnávaly téměř 60 procent všech pracovníků v podnikatelské sféře.