Každý český prezident se musí vyrovnávat s tím, jak si v této funkci kdysi vedl Tomáš G. Masaryk. Srovnání pro ně není jednoduché, protože Masaryk se jako zakladatel nové republiky těšil mimořádné autoritě. Ta, a nikoliv vzpomínky na někdejší mocnáře, stojí i u základu tradice, podle níž český prezident aktivně zasahuje do politiky, říká zástupce ředitele Historického ústavu Akademie věd České republiky Jan Němeček. Tuto tradici − podle něj zbytečně − ještě posílil přechod k přímé volbě hlavy státu.

Proč mají čeští prezidenti daleko větší vliv, než o jakém hovoří ústava?

Je to hlavně osobami, které v čele tohoto úřadu stály, což se týká zejména prvních československých prezidentů Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jinou věcí je, jak to bylo za komunismu, oni dva ale nastavili pomyslnou laťku pro další vývoj a položili ji skutečně vysoko.

Kdy vlastně padlo rozhodnutí, že Československo bude republikou, a nikoliv královstvím?

Diskuse o tom, co přijde po rozpadu Rakouska-Uherska, probíhaly za první světové války v našem odboji a názory byly různé. Například pozdější premiér Karel Kramář chtěl zprvu uchovat monarchii, i když pochopitelně ne pod Habsburky. Zásadní nicméně bylo Masarykovo vyjednávání ve Spojených státech (v červnu 1918 se v Bílém domě setkal s prezidentem Woodrowem Wilsonem, pozn. redakce). Už dříve byl ovlivněn americkým republikánským systémem a ten jsme o něco později − pokud jde o prezidenta − alespoň částečně přejali.

Masaryk se inspiroval v USA a žádal více prezidentských pravomocí. Ale zákonodárci, kteří už mysleli na jeho následovníky, mu je nedali.

Masaryk ale chtěl z americké ústavy převzít daleko více, například i to, že by prezident stál v čele vlády. Proč se tak nakonec nestalo?

Na jedné straně tu stál Masaryk, ale československá ústava nebyla jen pro něj, byla obecně pro prezidenta. Mohlo se přece klidně stát, že v dalších volbách uspěje někdo, kdo nebude mít jeho autoritu. A tak zákonodárci museli velice přesně stanovit mantinely mezi pravomocemi parlamentu, vlády a prezidenta.

Kdybyste v té době žil a byl poslancem či senátorem, jak byste o této věci hlasoval?

Dovolím si citovat profesora Jiřího Hoetzla, tvůrce právní osnovy prvorepublikové ústavy: "Kdyby se příslušné pasáže vypracovávaly jen pro Masaryka, neskrblilo by se pravomocemi, jenže ústava se musí tvořit s ohledem na to, že hlavou státu se může stát i člověk průměrný, egoistický, stranický." Myslím, že k jeho slovům není co dodat.

Před rokem 1918 tu po staletí existovala monarchie. Nechtěli proto lidé před sto lety v prezidentovi dál vidět panovníka?

Není možné zapomenout, že rokem 1918 vrcholila první světová válka, jež zvláště Evropu stála velké oběti. Bylo jasné, že svět se po tak strašné zkušenosti musí změnit, a to i formou vládnutí. I Karel Kramář ustoupil od úvah dosadit na český trůn někoho z ruských knížat a zůstal u klasického parlamentního systému.

To ano, ale neviděli lidé v prezidentovi panovníka, nějakého jiného Františka Josefa I., na něhož byli desítky let zvyklí?

Někdy se o tom mluví, podle mě to ale tehdejší realitě neodpovídá. Je nutné vidět, že náš první prezident Tomáš Masaryk byl skutečně silná osobnost. I zvnějšku tak vnímaná.

jarvis_5a313501498e0896ee42e4a8.jpeg
Prezident musí mít zásluhy o svůj národ. A bývá jím člověk se životní zkušeností, kterou mladý věk postrádá, soudí historik Jan Němeček.
Foto: Libor Fojtík

Snad že to byl hezký prezident?

Tak jsem to zrovna nemyslel, ačkoliv zejména na koni skutečně vypadal velmi dobře, což nepochybně přispívalo k jeho popularitě. Ale důležitější bylo, že šlo o člověka vzdělaného, univerzitního profesora a známého politika. Měl za sebou tradici, vezměte si hilsneriádu a další skutečnosti. Vždy byl vnímán jako silná osobnost s jasným názorem.

Často se teď pochybuje o vhodnosti zásahů novodobých prezidentů do každodenní politiky. Ale i první prezident byl v tomto smyslu docela aktivní. Připomeňme jeho zásahy do sestavování vlád, obsazování ministerských křesel, jeho úřednické kabinety. Je i toto masarykovskou prezidentskou tradicí?

Nepochybně. Masaryk skutečně zasahoval do stranicko-politických událostí a po pravdě − který prezident to kdy nedělal? To bylo a je běžné nejen u nás, ale i v jiných zemích. Prezident prostě do politiky zasahuje. Vždy ale jde o akci a reakci a otázkou je, jak jsou jeho partneři, v podobě poslanců, vlády nebo reprezentantů politických stran, ochotni takové kroky připustit. A do jaké míry. Masaryk mohl díky svému osobnostnímu postavení, dnes bychom řekli imagi, jít docela daleko, limitujícím faktorem ale později byl jeho zdravotní stav. To samé platilo i pro jeho nástupce Beneše.

A není bohužel součástí naší prezidentské tradice i to, že míváme prezidenty staré a nemocné? A že to bereme jako normální?

Nesouhlasím. Nemoc si nevybírá podle věku. Prezident musí mít zásluhy o svůj národ, o svůj stát nebo alespoň o svou politickou stranu. Vše se nyní věkově posunuje a existují i výjimky, jak je zrovna vidět ve Francii na Emmanuelu Macronovi. Jinak ale platí, že prezidentem přece jen bývá člověk se životní zkušeností, kterou mladý věk postrádá.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Zkušenost je u prezidenta více než zdravotní stav.
  • Ten jej ale podle historika Jana Němečka nesmí limitovat při aktivním výkonu funkce.
  • Tomáš Masaryk se inspiroval v USA a žádal více pravomocí. Zákonodárci mu je však nedali.
  • Přímá volba hlavy státu je vzhledem k tradici omylem. Návrat zpět, k volbě parlamentem, už ale možný není.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.