Když podepíšete petici, nikdo si toho nevšimne, říká lékař, aktivista a nejmladší kandidát na prezidenta Marek Hilšer. Proto na protest proti reformě vysokého školství házel melouny z oken právnické fakulty a nesouhlas s anexí Krymu si napsal na holé tělo, které odhalil na tiskové konferenci po jednání vlády.

Loni svůj aktivismus posunul na další úroveň, když se rozhodl ucházet o funkci hlavy státu.

"Bylo by podle mě dobré mít prezidenta, který je nezávislý, není součástí politických lobby a klientelistických sítí. Jsem příklad úplně obyčejného člověka z ulice," vysvětluje jednačtyřicetiletý Hilšer.

Dodává, že inspiraci našel například u nově zvoleného lidoveckého poslance Jana Čižinského. Ten coby mladý středoškolský učitel v roce 2012 zorganizoval referendum proti stavbě drahé radnice na Praze 7, pak tam s převahou vyhrál volby a stal se starostou.

Hilšer uznává, že nálepka aktivisty mu může u části veřejnosti uškodit. Důvod vidí v normalizační výchově, která snahy vymezit se potlačovala. Průzkumy mu zatím velkou podporu nepřisuzují. V listopadovém šetření agentury STEM/MARK dokonce téměř tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že Hilšera neznají.

"Nejsem celebrita ani předseda Akademie věd," podotýká Hilšer s odkazem na textaře Michala Horáčka a fyzikálního chemika Jiřího Drahoše, dva největší konkurenty současného prezidenta Miloše Zemana.

Se třemi stánky, v nichž se u občanů ucházel o podporu své kandidatury, jezdil Hilšer po republice sám. "Když nosil na zádech konstrukci stanu a stolku a sbíral podpisy každý den až do deseti do večera, tak jsem z toho nadšená nebyla," přiznává Hilšerova manželka Monika. Nyní už ale svého partnera v kandidatuře plně podporuje a oceňuje právě to, že není závislý na sponzorech nebo politických stranách. Hilšer potřebných 50 tisíc podpisů nakonec nezískal. Zastavil se těsně pod 44 tisíci a pro podporu se rozhodl vyrazit do Senátu.

Politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity oceňuje, že i bez větší sumy peněz a početného marketingového týmu Hilšerova viditelnost v posledních dnech roste. "Hilšerovu kampaň hodně nese jeho nadšení, ale chybí mu zázemí, které by ho dokázalo proměnit v kandidáta s reálnou šancí na postup do druhého kola," myslí si Kopeček.

Mladý lékař a vysokoškolský pedagog může být podle Kopečka pro některé voliče atraktivní pro svou image intelektuála a liberála. "Tento proud reprezentuje radikálněji a autentičtěji, než to může dělat Jiří Drahoš. Ten má širší okruh příznivců, a kdyby se příliš posunul Hilšerovým směrem, riskuje, že některé voliče ztratí," vysvětluje politolog.

S Drahošem i Horáčkem se Hilšer shodne například v tom, že Česko patří do Evropské unie. Případný odchod z ní považuje za ekonomickou i společenskou sebevraždu. V roli prezidenta by proti opouštění EU vystupoval i v případě, že by si ho přála většina společnosti.

"Politik je tady od toho, aby prezentoval to, o čem si myslí, že je dobře pro společnost. Neměl by vždy hledět jenom na většinu," říká a za příklad dává Tomáše Garrigua Masaryka, hlásí se i k odkazu Václava Havla.

Naopak současného prezidenta kritizuje za přílišnou příchylnost k Rusku. "Jako by struktury spojené s bývalým komunistickým režimem najednou ožívaly tím, že se náš prezident obrací na východ," myslí si Hilšer.

Politolog Kopeček Hilšerovi předpovídá zisk nanejvýš 10 až 12 procent hlasů. Dodává ale, že účast v prezidentské volbě může být pro lékaře dobrým odrazovým můstkem do další politické kariéry.

Hilšer se k budoucím plánům zatím nechce vyjadřovat, za špatnou variantu by ale nepovažoval například kandidaturu do Senátu.

Rodák z Chomutova strávil rok a půl ve Španělsku, kam jeho rodina emigrovala těsně před sametovou revolucí. V 90. letech Hilšer nejprve vystudoval mezinárodní vztahy, poté lékařskou fakultu. Nakonec zvítězila medicína.

Hilšer se jako lékař účastnil humanitární mise v Keni. Dnes působí v Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, přednáší budoucím lékařům a je členem týmu výzkumníků, kteří se zaměřují na nádory mozku.

Přednosta ústavu a děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo Marka Hilšera považuje za rozumného a férového člověka a oblíbeného učitele, který se vždy výrazně zajímal o věci veřejné. Za studií se například stal předsedou akademického senátu. "Jeho kandidatura mi zpočátku přišla jako z říše snů, ale nakonec jsem rád. Je prima vidět, že do tak závažné věci, jako je volba prezidenta, může promluvit obyčejný vysokoškolský učitel," říká Šedo.

Související