Opět máme za sebou nejen pro pojišťovny velmi drahý rok, pokud jde o události. Poryvy větru o rychlosti 27 metrů za vteřinu - zcela běžné zimní počasí v některých částech země nejen v r. 2017. Nebo pět metrů sněhu, skoky na lyžích přímo do fjordu či moře a přecházení ze sauny do koupání v ledové vodě a pak zpět do sauny.

Dokud nenapadl sníh, našli ve školkách své vlastní řešení problémů. Děti byly více než spokojené, jelikož se dal hrát fotbal a rozhodně se nenudily. Jinde museli profesionální hráči pomáhat odklízet sníh z fotbalových hřišť, aby se dalo cvičit.

Lidé na dalekých Špicberkách zažili v únoru něco tak vzácného, že souostroví bylo vůbec nejteplejším místem Norska. Avšak již od listopadu 2010 jsou tam měsíc od měsíce měřeny nadprůměrné teploty. Jinde se dalo plachtit na ledu na jezerech, či dokonce po nich bez obav jezdit autem.

Málo připomínalo jaro v květnu, kdy nečekaně pozdě napadl sníh a lidé museli znovu přezout zpět na zimní pneumatiky. Sedm měsíců silničáři pracovali na odklízení sněhu a mysleli si, že na léto si konečně mohou pluhy uklidit. Sychravé počasí a mlha, téměř nulová viditelnost, náledí a sněhové jazyky, ale jaké! Ovšem mnoho - zejména vysokohorských - silnic bývá přes celou zimu uzavřené. Anebo se jezdí v kolonách hlemýždím tempem, nebo se hodiny čeká, než je silničáři zprůjezdní. Auta uvízla v závějích, dopravu nešlo odklonit, protože i okolní silnice byly špatné sjízdné a záchytná parkoviště přeplněná tak, že nejde ani couvat/otočit...

Lidé mívají na paměti i to, že nebezpečí povodní přetrvává, přijde-li obleva a voda z roztátého sněhu se nebude moci vsáknout do zmrzlé půdy. Tající sníh v kombinaci se silným deštěm komplikovaly dopravu a vedly k uzavření silnic zaplavených deštěm. Voda z přilehlých polí, jež se nemohla vsáknout do zmrzlé půdy, mnohdy zaplavila silnice. Odčerpávat vodu by nemělo smysl, protože za chvíli by tam byla znovu.

Není výjimkou, že tu ledové kry přehradí řeky a voda se rozlije do luk a lesů a zaplaví je spolu i s domy, chatami, farmami atd. Ledová voda v silném říčním proudu může ještě v červenci snadno s sebou strhnout lidi, mosty a vše co stojí v cestě.

Trampolíny skončily na stromech poté, co je vzala vichřice. Jako obvykle způsobil méně rozruchu a povyků kvůli tomu, že se přehnala v méně hustě obydlené oblasti, než kdyby to bylo v nějakém městě. Extrémní poryvy větru jsou typické, fouká-li vítr okolo vysokých, strmých hřebenů hor či nepravidelných útvarů a vytváří tak tzv. trojrozměrné víry.

V červnu i v červenci zaplavila a řádila voda, řeky si našly nové cesty a voda odnášela domy a auta. Nejeden zemědělec nemohl vyhnat zvířata na pastvu, jelikož bylo příliš mokro.  

Je léto, ale celou dobu máte pocit, že je deštivý podzim. Nejen několik dní, ale 80 % léta, jako např. v takovém Stavangeru. 15 stupňů v červenci, zataženo a silný vítr. To se turisté náramně těšili jet domů, neboť již měli Norska dost.

Jejda! Je září a uvíznete ve sněhu. Na to, aby se mlátilo obilí, je příliš vlhko. Avšak to bylo na jihu Norska. Na severu země se kochali jedním z nejlepších podzimních měsíců co do počasí, jaký dlouho nebyl.

Během několik hodin na přelomu září a října napršelo třicet centimetrů: Uzavřené silnice, odříznutí lidé, již neobyvatelná obydlí, ztráty na majetku, sesuvy půdy. Nikdy tolik brambor nemuselo zůstat v půdě kvůli tomu, že se utopily ve vodě a nešlo je sklízet na podmáčených polích. Ulice nejednoho města se několik dní hodily více pro lodě, než pro auta.  

Extrémní počasí zvané Ylva v listopadu odřízlo lidi od elektřiny, strhávalo spoustu střešních tašek, ale i celé střechy. Budovy, jež vydržely desítky let, nevydržely.

V prosinci se kvůli mrazu leckde čeká v závějích. Části Norska se v topí v přívalech sněhu a přetrvávají týdny a měsíce 4. a 5. stupeň z pětistupňové škály lavinového nebezpečí. Neustávající sněžení vede k odříznutí osad a městeček od proudu i okolí. Někdy nepomůže ani těžká technika, vojáci ani členové záchranných čet. Přívaly nového sněhu lámou větve i celé stromy, jež pod tíhou mokrého sněhu popadávají a často zpřetrhá elektrické vedení. Tíha vede ke zhroucení střech, takže ty se musejí hlídat. Sníh se proto musí neustále odhrabávat. Situace se vrací znovu a znovu: Krize způsobené přívaly sněhu se mnohdy vyhrotí. Tisíce pracovníků nestačí sníh odklízet ani ze silnic, ani se střech. Připomínám, že v zimě v r. 2006 byli do Osla přivoláni všichni zemědělci z okolních obcí, aby odklízeli sníh. Během tří měsíců trvající kalamity si tak každý zemědělec polepšil o půl milionů norských korun. Překračuje-li vrstva sněhu na střechách zátěžovou hranici, evakuují se obytné domy.

Silnice jsou i přes kruté zimy celkem v dobrém stavu, i když zprůjezdnění těchto silnic bývá velice namáhavé. Daří se však i díky těžké technice, která se používá. S pluhy se jezdí průběžně, přesto se to sotva stíhá. Centimetr po centimetru se pluhy a frézy zakousávají do sněhu. Když se ve zprávách dozvídáme, že je v ČR kalamita na několika místech, v Norsku je třeba na většině území. V zimě se silnice ošetřují: Vozovka se solí, ale přesto tu často leží rozbředlý sníh do několika centimetrů výše, pod níž se tvoří ledová vrstva. Zledovatělá vozovka a vrstvy uježděného sněhu vyžadují zvýšenou ostražitost a opatrnost.

V mnoha horských oblastech jsou cedule s nápisem, na jednom místě údajně dokonce i v češtině: „To, že někdo šel před Vámi ještě neznamená, že sníh je bezpečný: Sněhová vrstva může kdykoliv povolit. Trhliny ledovce mohou být až 30 m hluboké. V příkrých částech ledovce se vyvarujte uklouznutí.“

Související