Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který kvůli obavám z vydání do USA žije už pět a půl roku na ekvádorské ambasádě v Londýně, dostal ekvádorské občanství. Uvedl to ve středu ekvádorský deník El Universo. Podle agentury Reuters je Assange v databázi ekvádorských občanů.

Ekvádorská vláda informaci potvrdila. Agentury DPA a AP ve čtvrtek rovněž uvedly, že britské ministerstvo zahraničí zamítlo žádost ekvádorské vlády o uznání statusu diplomata Assangeovi.

Nyní šestačtyřicetiletý Assange se na ambasádu v Londýně uchýlil v červnu 2012, dva měsíce nato mu Ekvádor udělil politický azyl. Australský programátor se na velvyslanectví ukryl kvůli obvinění ze znásilnění ve Švédsku z roku 2010. Assange vinu odmítá a Švédsko loni případ odložilo. Stále ale může být zatčen a vydán do USA, kde mu hrozí stíhání kvůli zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku či v Afghánistánu.

Udělením občanství podle ekvádorského deníku Assange ztrácí nárok na politický azyl, který Ekvádor nemůže udělovat svým občanům. Ekvádor ho ale nadále může chránit na základě diplomatické ochrany.

Podle deníku El Universo byl Assangeovi vydán občanský průkaz už loni 21. prosince, registrován je v severoekvádorské provincii Pichincha a dostal prý už i ekvádorský pas.

Zpráva o občanství pro Assange se objevila den poté, co ekvádorská ministryně zahraničí María Espinosaová oznámila tisku, že se snaží získat prostředníka (třetí zemi či nezávislou osobu) pro řešení tohoto případu.

Londýn naopak odmítl žádost ekvádorské vlády o přidělení diplomatického statusu Assangeovi. Ten by přitom aktivistovi umožnil vyhnout se zadržení britskou policií, pokud by opustil svůj nedobrovolný azyl na ekvádorské ambasádě.

"Ekvádor ví, že cesta k vyřešení záležitosti spočívá v tom, že Julian Assange velvyslanectví opustí a vydá se justici," řekl ve čtvrtek mluvčí britského ministerstva zahraničí. Proto byla podle něj žádost jihoamerické země zamítnuta.

Julian Assange už od konce 80. let minulého století působil jako hacker v různých skupinách, které se nabourávaly do databází nadnárodních firem či státních institucí, australských či amerických. V souvislosti s tím byl v polovině 90. let obviněn z několika trestných činů, nakonec vyvázl s pokutou.

Celebritou se stal díky serveru WikiLeaks, u jehož zrodu stál v roce 2006. Tento projekt se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.