Po zářijových parlamentních volbách považovali tak nějak všichni v Německu pokračování velké koalice za nejméně chtěnou variantu. Nejen kvůli zjevné ponorkové nemoci křesťanských a sociálních demokratů, nýbrž už proto, že spojení dvou největších stran není dobré pro politickou hygienu. Ve Spolkovém sněmu pak chybí rozdělení na levici a pravici, tedy aby jeden tábor byl ve vládě a druhý mu šel z opozice po krku. Jenže po všech marných pokusech upéct něco jiného tu tedy bude velká koalice znovu, opět v čele s Angelou Merkelovou, a CDU/CSU i SPD dávají najevo, jak se budou snažit, aby to byla velká výhra.

Jakkoliv je přirozené stavět se k takovým vznosným slovům skepticky, nebude od věci si připustit, že zjevné vnější ohrožení evropských demokracií zejména v podobě kremelských mocenských aspirací nahrává atmosféře, v níž platí, že bude lepší táhnout za jeden provaz.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se