Referendum o Miloši Zemanovi těsně vyhrál Miloš Zeman. Důvody jsou v zásadě tři. Mohl se opřít o frustraci značné části společnosti, dokázal bravurně zvládnout finále kampaně a neměl dostatečně silného vyzývatele. Co to znamená? Česko čeká dalších až pět let s Milošem Zemanem v čele. Rozdělení společnosti se prohloubí, mentální vzdalování se Západu bude pokračovat.

Je to překvapení? Vlastně ne. Po prvním kole se sice zdála pozice současné hlavy státu komplikovaná. Získal pouze 38 a půl procenta hlasů a tábor těch, kteří ho odmítali, vypadal silnější. Pro Jiřího Drahoše, Michala Horáčka, Pavla Fischera, Marka Hilšera a Mirka Topolánka hlasovalo o milion lidí více než pro obhájce úřadu. Jenže se ukázalo, že prostý přepočet hlasů z prvního kola nefunguje.

Miloši Zemanovi se podařilo zmobilizovat nevoliče z prvního kola. Na rozdíl od roku 2013 přišlo ve finále k urnám výrazně více voličů než v "kvalifikaci" – 66 procent proti 62 procentům, přičemž voličů přibylo zejména v Zemanových baštách – v Moravskoslezském kraji, na Ústecku a Karlovarsku. To byl základní kámen Zemanova úspěchu.

Otázkou samozřejmě je, jestli se skutečně jednalo o mobilizaci, nebo prostě Miloše Zemana přišli podpořit ti, kdo ho chtěli volit tak jako tak, jen jim připadalo zbytečné chodit už v kole prvním, protože postup do finále měl jistý. Ale to je vlastně jedno. V každém případě si Miloš Zeman tyto voliče (mimo jiné přibližně 180 tisíc příznivců SPD, kteří v prvním kole zůstali doma) pojistil skvělou taktikou před finále.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se