Minulý pátek ve tři hodiny ráno místního času zmizela zhruba z 260 tisíc účtů na jedné z největších japonských kryptoměnových burz Coincheck digitální měna NEM v hodnotě kolem 10,8 miliardy korun. Hackerům se podařilo prolomit ochranu burzy a prostřednictvím několika transakcí nasměrovat digitální peníze na jiný účet.

Šlo o dosud největší zaznamenanou krádež kryptoměny. Coincheck už v neděli oznámil, že ukradené peníze svým klientům nahradí. Vydavatel kryptoměny NEM začal mezitím vyvíjet systém, který by zcizené mince mohl vystopovat.

Krádež na japonské burze prakticky ukázala jedno z rizik obchodování s kryptoměnami, na něž upozorňují centrální bankéři, ministři financí i šéfové komerčních bank po celém světě. "Neprofesionální klienti by měli být před těmito produkty chránění. Není to investice, kterou bychom doporučovali," uvedl v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéf banky HSB Axel Weber.

Evropská unie, Spojené státy, Rusko, Čína i další země nyní připravují nová pravidla, která by svět kryptoměn měla zregulovat, zlepšit ochranu investorů i běžných uživatelů a zároveň omezit využití těchto měn pro praní špinavých peněz nebo prodej zbraní a drog.

Čekání na regulaci

Japonsko je shodou okolností jedinou zemí, která uznala kryptoměny jako legální platidlo. Tamní právní úpravu obchodu s digitálními měnami dávají jejich zastánci za příklad ostatním vládám. Poté, co byly v roce 2016 z burzy Mt. Gox ukradeny bitcoiny za více než 1,3 miliardy korun, nařídilo Japonsko operátorům burz, aby se zaregistrovali, drželi kapitálové rezervy, oddělovali aktiva jednotlivých klientů a znali identitu svých zákazníků.

Některé země, například Bolívie, Ekvádor, Kyrgyzstán či Nepál, mají jasno a obchodování s kryptoměnami na svém území zcela zakázaly. Podobně uvažuje také Čína, která loni nejprve zakázala takzvané primární úpisy mincí (ICO), pak zavřela tamní on-line směnárny a nyní uvažuje o blokování přístupu z Číny na zahraniční kryptoměnové burzy. Podle zpráv agentury Reuters také Peking uvažuje o zákazu energeticky náročné těžby kryptoměn, jichž se právě v Číně díky relativně levné energii získává nejvíc. Zároveň ale začal Peking vyvíjet vlastní kryptoměnu. Vlastní měnu, kryptorubl, chystá i Rusko. K obchodování s decentralizovanými virtuálními měnami ale Moskva zvolila méně restriktivní přístup než čínští komunisté. V polovině ledna zveřejnilo ruské ministerstvo financí návrh nového zákona, který ruským občanům umožní nakupovat a prodávat kryptoměny pouze prostřednictvím "profesionálních účastníků" trhu s cennými papíry.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.