Minulý pátek ve tři hodiny ráno místního času zmizela zhruba z 260 tisíc účtů na jedné z největších japonských kryptoměnových burz Coincheck digitální měna NEM v hodnotě kolem 10,8 miliardy korun. Hackerům se podařilo prolomit ochranu burzy a prostřednictvím několika transakcí nasměrovat digitální peníze na jiný účet.
Šlo o dosud největší zaznamenanou krádež kryptoměny. Coincheck už v neděli oznámil, že ukradené peníze svým klientům nahradí. Vydavatel kryptoměny NEM začal mezitím vyvíjet systém, který by zcizené mince mohl vystopovat.
Krádež na japonské burze prakticky ukázala jedno z rizik obchodování s kryptoměnami, na něž upozorňují centrální bankéři, ministři financí i šéfové komerčních bank po celém světě. "Neprofesionální klienti by měli být před těmito produkty chránění. Není to investice, kterou bychom doporučovali," uvedl v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéf banky HSB Axel Weber.
Evropská unie, Spojené státy, Rusko, Čína i další země nyní připravují nová pravidla, která by svět kryptoměn měla zregulovat, zlepšit ochranu investorů i běžných uživatelů a zároveň omezit využití těchto měn pro praní špinavých peněz nebo prodej zbraní a drog.
Čekání na regulaci
Japonsko je shodou okolností jedinou zemí, která uznala kryptoměny jako legální platidlo. Tamní právní úpravu obchodu s digitálními měnami dávají jejich zastánci za příklad ostatním vládám. Poté, co byly v roce 2016 z burzy Mt. Gox ukradeny bitcoiny za více než 1,3 miliardy korun, nařídilo Japonsko operátorům burz, aby se zaregistrovali, drželi kapitálové rezervy, oddělovali aktiva jednotlivých klientů a znali identitu svých zákazníků.
Některé země, například Bolívie, Ekvádor, Kyrgyzstán či Nepál, mají jasno a obchodování s kryptoměnami na svém území zcela zakázaly. Podobně uvažuje také Čína, která loni nejprve zakázala takzvané primární úpisy mincí (ICO), pak zavřela tamní on-line směnárny a nyní uvažuje o blokování přístupu z Číny na zahraniční kryptoměnové burzy. Podle zpráv agentury Reuters také Peking uvažuje o zákazu energeticky náročné těžby kryptoměn, jichž se právě v Číně díky relativně levné energii získává nejvíc. Zároveň ale začal Peking vyvíjet vlastní kryptoměnu. Vlastní měnu, kryptorubl, chystá i Rusko. K obchodování s decentralizovanými virtuálními měnami ale Moskva zvolila méně restriktivní přístup než čínští komunisté. V polovině ledna zveřejnilo ruské ministerstvo financí návrh nového zákona, který ruským občanům umožní nakupovat a prodávat kryptoměny pouze prostřednictvím "profesionálních účastníků" trhu s cennými papíry.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111