Z českých univerzit vycházejí izraelští lékaři, ruští ekonomové, norští veterináři i slovenští politologové. Otevřená vzdělávací politika, kvalitní školství, nízké náklady a pověst stabilní a bezpečné země k nám každý rok přivedou davy zahraničních studentů. Jejich počet v loňském akademickém roce přesáhl 43 tisíc.

Kromě Slováků, kteří tradičně tvoří nejpočetnější skupinu, přibývá také Rusů, Ukrajinců, Kazachstánců a zájemců z dalších částí světa. Česko se tak v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi stává pro vysokoškolské studenty jednou z nejpřitažlivějších destinací.

Tento trend mění podobu vysokého školství. Univerzity i jejich sídelní města se internacionalizují, přibývají studijní programy v angličtině a dalších cizích jazycích. Zahraniční studenti doplňují demograficky slabší ročníky českých vysokoškoláků a studenti samoplátci přinášejí školám stovky milionů korun. Univerzity s největším podílem cizinců získávají více peněz od ministerstva školství.

Školy s podporou státu utrácejí miliony korun za marketing v cizině a snaží se přilákat i zahraniční vyučující, což ministerstvo školství zohledňuje vyšším příspěvkem při financování univerzit.

Naprostá většina cizinců však v Česku studuje bezplatně v českojazyčných programech. Částka, kterou ministerstvo školství univerzitám na tyto studenty posílá, letos poprvé přesáhne dvě miliardy korun. Stát přitom s absolventy nijak nepracuje, neví, kolik jich po studiu zůstává žít a pracovat v Česku, a nemá ani přesnou představu o jejich ekonomickém přínosu.

V jedné z učeben Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci pracují skupinky studentů. Učí se měřit různé vlastnosti látek, například mačkavost, tuhost a oděr. Přístroj, který testuje pevnost nití tak, že je napíná, dokud se nepřetrhnou, obsluhuje jedenadvacetiletá Serafima Aksenovová z ruského Čeljabinsku spolu s o rok mladší krajankou Julií Kardanovovou z podkavkazského Stavropolu.

"Byla jsem v Česku se školou na výletě a líbilo se mi tady," vysvětluje Julia Kardanovová. Po střední škole studovala rok češtinu na soukromé jazykové škole v Praze. Pak nastoupila do Liberce. Vážně uvažuje o tom, že v Česku zůstane i po absolvování univerzity.

Její kamarádka se česky učila v Brně. "Chtěla jsem tam zůstat, ale textilní obor v Brně není, tak jsem šla sem," říká Aksenovová. "Západní Evropa a Spojené státy jsou drahé, studium v Česku vyjde levněji," doplňuje hlavní důvod, proč studuje tady.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.