Dvouleté děti jako přítěž. Hlasy proti povinnému přijímání nejmenších dětí do školek sílí, a nejen mezi politiky

Když Mia oslavila druhé narozeniny, rozhodla se její matka Julia Szymańská, manažerka nadnárodní IT firmy, že dá dceru do školky. Už předtím pracovala na poloviční úvazek a o dceru se zatím starala chůva. "Mia dospěla do věku, že nestačilo hlídání doma a bylo zapotřebí zapojit nějaký sociální prvek," vypráví matka. Nechtěla čekat, až budou dceři tři roky a splní podmínku pro přihlášení do klasické školky. Zároveň byla přesvědčená, že její dvouleté dítě potřebuje jiný režim než ty starší. "Myslím si, že dvouleté dítě není připraveno do tak velkého kolektivu, jaký nyní nabízejí české školky," říká Szymańská.

Vybrala proto jednu ze soukromých pražských miniškolek, které nabízejí program pro děti od dvou až tří let. S tím, že si za službu bude muset připlatit, počítala.

Stejný problém jako Szymańská řeší tisíce českých matek a rodin. Český sociální systém umožňuje matkám, aby zůstaly doma s dítětem na rodičovské dovolené až do jeho čtyř let, ženy se ale většinou snaží vrátit do práce dříve. Pokud ale jejich dítěti nejsou tři roky, školky je nemusí přijmout. Ženy pak stojí před rozhodnutím − buď ještě zůstat doma, nebo pracovat, ale část výdělku obětovat na soukromou péči o dítě.