Měl na sobě zástěru s vyšitým nápisem "Pozdrav pánbu!" a na tváři úsměv od ucha k uchu. Na hlavě mlynářskou čapku. Stánek na farmářském trhu se chlubil nápisem "Pečeme vám s láskou!" a u lákavě vyhlížejících bochníků chleba bylo na papíru načmáráno: "Pečeno podle receptu našich babiček!"

Kdo by si takový chleba nekoupil? Už jsem sahal do kapsy pro peněženku. Ale pak mě napadlo se zeptat, v čem to kouzlo "receptu našich babiček" vlastně tkví?

Prodavač s mlynářskou čapkou odpovědět nedokázal. "Prostě je to chleba, jak se dělal dřív," řekl nervózně. A já si nemohl nevzpomenout na slova Nathana Myhrvolda v jednom rozhovoru, který jsem četl před pár týdny.

Nathan Myhrvold je génius, pokud byste to nevěděli. Osmapadesátiletý Američan se narodil v Seattlu v americkém státě Washington a střední školu dokončil ve 14 letech. Vystudoval matematiku a fyziku na Kalifornské univerzitě, získal titul magistra v matematické ekonomii a doktorát v teoretické fyzice na Princetonské univerzitě. Studoval také na anglické Cambridgi jako žák Stephena Hawkinga.

To všechno stihl do 26 let. Pak nastoupil do Microsoftu, kde působil jako technický ředitel. Když o 14 let později odešel do předčasného důchodu, měl díky akciím této firmy dost peněz na to, aby už nikdy nemusel pracovat. Což je směšné, když uvážíme, že jde o člověka, který je majitelem zhruba 750 amerických patentů.

Je řazen k předním odborníkům na umělou inteligenci, astronomii a vědu o klimatu. Přednáší na nejprestižnějších konferencích a získal řadu cen za fotografie pořízené ve volné přírodě. To vše jsou úspěchy, které Nathana Myhrvolda nepochybně těší, ale které považuje za ne zas tak moc důležité. Tím hlavním, co ho zajímá, je něco mnohem banálnějšího. Je to… jídlo.

Už jako jeden z nejvýše postavených šéfů Microsoftu si vzal dovolenou, aby získal diplom šéfkuchaře na škole vaření ve Francii. "Byl jsem jediný, komu Bill Gates podobnou aktivitu ve volném čase povolil. Možná proto, že jsem byl jediný, kdo našel odvahu o to Billa požádat," řekl v jednom rozhovoru.

V roce 2011 napsal s několika spoluautory knížku Modernistická kuchyně, jakýsi vědecký náhled na historii a nejrůznější techniky vaření. Na téměř 2500 stránkách tu propojuje něco tak banálního jako vaření se špičkovou vědou. Navzdory vysoké ceně se knihy prodalo skoro čtvrt milionu výtisků. Co může být víc sexy?

Odpověď zní: napsat o 100 stránek delší knihu věnovanou POUZE chlebu. Knížka, která je v prodeji za 625 dolarů, tedy více než 13 tisíc korun, je vyčerpávající encyklopedií přípravy a pečení chleba. Vyšla loni v listopadu a jmenuje se Modernistický chléb. Váží 24 kilogramů a prodává se prý ještě lépe než ta předešlá.

Bereme chleba jako něco přirozeného a běžného, co člověka provází od nepaměti. Ale není to tak. Chléb či obecně pečivo je sofistikovaným lidským vynálezem, který technologie a věda mohou dále zlepšit. Což se taky děje, tvrdí Myhrvold.

A mnoho dalších inovací chléb čeká. Ostatně stačí, když budou pekaři číst pečlivě knížku, která detailně popisuje testování mnoha tisíc receptů. A bourá spousty mýtů, které se kolem chleba tradují. V laboratoři v Seattlu upekli Myhrvold a spol. za čtyři roky 36 tisíc bochníků chleba z 19 tun mouky.

Žijeme v době, která oslavuje návraty ke kořenům, k jednoduchosti a k přírodě. A zrovna tak se traduje o chlebu, že ten nejlepší je "podle našich babiček", "farmářský", "domácí", "selský" a bůhvíjaký ještě. Je osvěžující zjistit, že to tak nemusí být. Nathan Myhrvold se tomu směje. A tvrdí: "Je to nesmysl. Ten nejlepší chleba v historii se peče v nejmodernějších pekárnách na světě právě teď."

Související