Domácí byznys podle ekonoma Petra Zahradníka čeká nejméně desetiletí růstu, během kterého by se Česko mělo dotáhnout na evropský průměr. Pokud si to ovšem nepokazí. Jednak neschopností politiků a úředníků rozhodovat a odstraňovat tak hrozící úzká místa. A také zahráváním si s czexitem, který Zahradník pokládá za reálnou hrozbu. Navíc by pomohlo, kdyby tu firmy vlastněné zahraničním kapitálem nechávaly více peněz.

Jak dlouho poroste česká ekonomika? A jakým tempem?

Zaslechl jsem hlasy, že už narážíme na hranice ekonomického potenciálu, já si to ale nemyslím. Navíc jsme si v letech 2012 až 2013 jako jedna z šesti zemí Evropské unie vybrali oddechový čas v podobě druhé recese. Jinými slovy: růst české ekonomiky bude dlouhodobý. Může ho přibrzdit nějaký cyklický propad, ten ale nebude trvat dlouho. Pokud jde o samotný růst, jsem velký optimista. Pokud jde o jeho tempo, tak si sami klademe mnoho zbytečných vnitřních překážek. Ale nějaká tři čtyři procenta bychom zase mohli vykazovat ještě koncem příští dekády.

Takže navzdory nedávným škarohlídským předpovědím opět budeme dohánět Evropu?

Tu už doháníme. Dělám si vlastní statistiku od roku 2007, který považuji za první, kdy jsme byli schopni plnohodnotně čerpat evropské fondy. Do té chvíle jsme se to učili za pochodu. Co do růstu jsme za uplynulé desetiletí byli na konci první desítky zemí EU. Vezmeme-li ukazatel HDP na obyvatele, polepšili jsme si ve srovnání s evropským průměrem o osm procentních bodů. A to jsem skončil v roce 2016, protože nemám potvrzena data za loňský rok. Ale asi to budou další dva procentní body.

A kdy Evropu doženeme?

Teď budeme na nějakých 90 procentech. To je srovnatelné se Španělskem, na dohled Itálie a ne daleko za Francií. Čistě statisticky průměru EU kolem roku 2025 dosáhneme. Máme tu však ohromný rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky a mezi regiony se také rozevírají nůžky.

Ekonomové ale mluví o úzkých místech české ekonomiky a za jeden z limitů považují nedostatek pracovních sil.

Situaci na trhu práce považuji za vyhrocený, ale přece jen cyklický problém. Ne za problém z řady těch strukturálních. Ty vidím jinde a zastřešuje je fakt, že tu máme ohromný rozdíl mezi HDP a hrubým národním produktem, tedy tím, co zde vyrobíme a co opravdu spotřebujeme. Pokud jde o nedostatek pracovních sil, je to důsledek toho, že stále máme ekonomiku náročnou na pracovní síly. Náš průmysl z definice vyžaduje více lidí než služby či virtuální aktivity, které dnes vytvářejí přidanou hodnotu také. Navíc je logické, že když tento průmysl roste, poptává nové pracovníky. A ti chybějí. Což je flagrantní ukázka, jak v EU nefunguje deklarovaný volný pohyb pracovních sil. Řecko má asi dvacetiprocentní nezaměstnanost, Španělsko je na 15 procentech, bez práce je mnoho mladých Italů a Chorvatů. Přitom jejich mzdové podmínky se od těch našich už tolik neliší.

Pokud jde o samotný růst, jsem velký optimista. Pokud jde o jeho tempo, tak si sami klademe mnoho zbytečných překážek.

Byl byste pro to, aby k nám přicházeli přednostně pracovat lidé z Evropské unie?

Když mluvíme o jednotném evropském trhu, tak se takové řešení nabízí. Chápu, že nezaměstnaný Němec z Porúří, který je zvyklý na čtyři pět tisíc eur měsíčně, považuje přestěhování do České republiky za riziko. Ale člověk, který je někde na jihu odkázán na 500 či 600 eur podpory či tisíc eur mzdy, by přesunem k nám získal.

A to si myslíte, že by je zdejší lidé uvítali?

Ne. Případ v Kvasinách, který je u nás nejvíce připomínán a kde se nejedná o Španěly či Italy, ale Poláky, Slováky, Bulhary a Rumuny, mi to ani nedovoluje.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Českou ekonomiku oslabuje odliv kapitálu do zahraničí - vláda by měla zakročit a podpořit i růst domácích firem.
  • Hlavní brzdou byznysu je stát a veřejné instituce. Nejsou ani tak servisem, jako drábem úřední moci.
  • Při nástupu průmyslu 4.0 a robotizace je rozumná podoba základního nepodmíněného příjmu přijatelnou reakcí na rostoucí nezaměstnanost.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.