Vždy, když vidím v médiích téma neomezené datové tarify, přemýšlím, proč se vlastně o nich debata vede a co by jejich zavedení mělo Česku přinést. Mám rád výzkum a myšlenky Dana Arielyho a v souvislosti s neomezenými datovými tarify se mi vždy vybaví jeho kniha "Jak drahé je zdarma". My lidé se často chováme iracionálně, a ačkoli si myslíme, že nikdy nenaletíme, při rozhodování nás ovlivňuje spousta skrytých, iracionálních faktorů, emocí, předsudků, často neznalost a samozřejmě i rafinované marketingové triky.

Asi jste už někdy vyzkoušeli restauraci, kde nabízejí "all you can eat". Základní lákadlo je jednoduché. Můžete sníst jakékoli množství jídla, které se do vás vejde. Někdo toho sní fakt hodně, ale většina z nás na posezení zkonzumuje jen průměrné množství. Na stejném marketingovém principu před několika lety odstartovaly takzvanou mobilní revoluci neomezené hlasové tarify. Za cenu 750 korun jste dostali neomezené volání, SMS a porci dat.

Proč je to podobné? I tady můžete provolat, kolik dokážete, ale málokdo zvládne hovořit více než 24 hodin denně. Tarif má prostě limit a tím je čas. Neomezené datové tarify jsou ale jiné. Jednoduše totiž můžete ze svého mobilního telefonu udělat wi-fi hotspot a mobilní data pak může využívat více zařízení, klidně celá vaše rodina nebo přátelé.

Představte si situaci, kdy přijdete do restaurace, dáte si paušál "vše, co sníte" a ke stolu se nahrnou vaši blízcí a všichni se spolu skvěle najíte. Myslím, že tohle vám v restauraci neprojde. Provozovatel bude chtít, aby si paušál zaplatili všichni, anebo vás vykáže.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se proti "vyjedení" brání restaurace "all you can eat" i mobilní operátoři?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se