Jaroslav Ungerman, ekonomický šéfporadce Andreje Babiše (a kdysi Vladimíra Špidly), zatím nechce euro, protože Česká republika podle něj potřebuje nezávislou hospodářskou politiku. Ta by měla zemi pomoci vymanit se z postavení subdodavatelské ekonomiky, která je podřízena zahraničním odběratelům, především v Německu. Vláda proto musí se zahraničním kapitálem vlastnícím domácí firmy vyjednávat pro zaměstnance i pro stát výhodnější podmínky, což může trvat desítky let. Nadšen není ani z příchodu cizích pracovníků, který je podle něj vynucen také tím, že zahraniční odběratelé často nejsou ochotni platit českým firmám férovou cenu. Omezují tím jejich možnosti investovat do moderní techniky.

Andrej Babiš říká, že chce mít proevropskou vládu a současně, že v Evropě musíme být více vidět. To mu radíte vy?

Je to poznatek pana premiéra z doby, kdy byl ministrem financí.

A je to i váš názor − že se Česká republika musí ozývat hlasitěji?

Musíme o sobě dát vědět. Evropskou politiku určují hlavně velké země, ale Evropu přece netvoří jen ony. Je potřeba, aby o nás věděly. Je pro to i vnitropolitický důvod. Existuje tu přece jistá averze k Evropě, euroskepticismus, a my se musíme pokusit věci, které našim občanům v Evropské unii vadí, změnit.

Když se u nás mluví o Evropské unii, tak se často mluví i o euru, kterým platí asi tři čtvrtiny lidí v EU. Zaznamenal jsem ale váš výrok, že místo eura stačí mít platební kartu.

Jedním z argumentů pro euro bylo, že když jedete po Evropě, tak byste bez něj stále musel mít plnou peněženku nejrůznějších bankovek. Tohle ale už není argument ani pro nás. Když mám platební kartu, tak je po problémech. Takže mít jednotnou měnu kvůli turistům je nesmysl. Podstatné místo toho je, že spojením pod jednu měnu spojujete také jednotlivé měnové politiky zemí, které mají úplně odlišnou ekonomickou strukturu. Což nefunguje. Proto má euro problémy a bude je mít stále větší.

Také tvrdíte, že eurozóna zbrzdila ekonomický růst svých členů a že je to vidět i empiricky.

Musíme vidět, že eurozóna vznikla jako politický projekt. Vždyť při vstupu do ní se v některých zemích makro­ekonomické statistiky falšovaly. Třeba v Řecku, které by za normálních okolností do eurozóny vůbec nemohlo jít. Velké problémy mají i další země a uvnitř tohoto bloku roste napětí. To je dnes vidět na Itálii. Tamní ekonomika už patnáct let neroste, respektive její růst je jen mikroskopický. A tamním lidem se to vysvětluje opravdu těžko. Ve volbách pak přirozeně dostávají hlasy politici, kteří říkají, že je nutné eurozónu opustit, a kteří prosazují samostatnou hospodářskou politiku.

Evropskou politiku určují hlavně velké země, ale Evropu přece netvoří jen ony. Je proto třeba, aby o nás věděly.

Samostatnou hospodářskou politiku má mít i Česká republika?

Myslím, že ano. Jsme v situaci, kdy stále potřebujeme Evropu dohánět. A naší výhodou je, že samostatnou hospodářskou politiku máme. Problémy s přijetím společné měny se navíc obvykle ukážou až po nějakém čase, po deseti, po patnácti letech. Když se najednou začne narušovat makroekonomická rovnováha. Zamyslete se například nad tím, jak se vyvíjejí pobaltské republiky…

Ty bývají většinou vydávány za příklad úspěšných reforem…

Může být vzorem země, z níž odejde pětina či šestina obyvatel v produktivním věku?

Řada makroekonomických údajů hraje v jejich prospěch…

Když začne klesat počet lidí, tak HDP na obyvatele roste. Je to ale dobře? Chceme snad, aby i od nás odcházelo produktivní obyvatelstvo? Když lidé odcházejí, signalizuje to problémy. Podívejte se na sousední Slovensko. Nechci jejich hospodářskou politiku kritizovat, ale mnoho lidí odtamtud odešlo pracovat jinam. Makroekonomické údaje mají v pořádku, ale desítky tisíc Slováků odešly k nám. Čechů se opačným směrem přestěhovalo jen minimum.

jarvis_5b0e9621498e341e53b1cf69.jpeg
„Musíme masivně investovat do infrastruktury. V prvé řadě jde o dálnice, oproti světu jsme při jejich výstavbě neuvěřitelně pomalí,“ tvrdí premiérův poradce Jaroslav Ungerman.
Foto: Tomáš Nosil

Teď jako makroekonom řekněte, co to pak vypovídá o ekonomické teorii, o hodnotě čísel, o nichž se tvrdí, že představují tvrdá data.

Čísla nejsou vše. Copak se rozhodujete podle toho, jaký tu máme HDP? Pocítíte, že tu HDP roste o 2,5 procenta nebo o 3,5 procenta? Je to svým způsobem imaginární číslo a lidé se řídí podle jiných věcí.

Co pak radíte premiérovi? Vždyť ten se musí rozhodovat i na základě těchto makroekonomických veličin.

Já jenom říkám: Ponechejme si vlastní hospodářskou politiku. Nevstupujme do eura, protože v tuto chvíli to pro nás není užitečný projekt. Tečka.

A co dalšího radíte?

Řadu věcí. Musíme masivně investovat do infrastruktury. V prvé řadě jde o dálnice, oproti Evropě jsme při jejich výstavbě neuvěřitelně pomalí. Je třeba něco udělat se železnicemi. Potřebujeme vyřešit problém bytů a bydlení vůbec. A vidět přitom, že z dobře míněného systému doplatků na bydlení se stal tunel, kterým takzvaní šmejdi vysávají státní rozpočet. Určitě není namístě, abychom radili našim firmám, co mají dělat, tyto problémy však řešit musíme. Další věcí je energetika, především jaderná.

U jaderné energetiky debaty začínají i končí otázkou, kdo nové reaktory postaví a zaplatí.

Pokud máte na mysli dodavatele, tak to musí být příležitost pro české firmy. Podobně jako třeba rychlodráhy.

Takže to nevidíte jako dodávku na klíč od světové firmy?

Ne, vůbec ne. Byla by věčná škoda, když jaderný blok stojí více než 100 miliard korun, platit takové peníze někomu jinému.

Kdo bude investorem?

Nepochybně současný výrobce elektřiny, tedy ČEZ. To, jakou bude mít strukturu, bych ještě ponechal na odborných analýzách.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Produktivita českých firem není nízká, problém je ale v tom, že v zahraničí za své výrobky často nedostávají férovou cenu.
  • Nové jaderné bloky v Česku jsou nezbytné a měly by je postavit - podobně jako dříve - hlavně domácí firmy.
  • Penzijní reforma by měla mít podobu postupných kroků, přičemž majetnější by si na vyšší penze měli soukromě spořit.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.