Po čtyřech letech snažení se konečně podařilo premiéru Andreji Babišovi získat zásadní vliv v největší energetické firmě ČEZ. Na páteční valné hromadě této polostátní firmy, která trvala 14 hodin a táhla se do časných ranních hodin, se na návrh ministerstva financí obměnila čtvrtina dozorčí rady. Resort financí ovládaný hnutím ANO tak v ní má nyní většinu. Dozorčí rada mimo jiné rozhoduje o složení představenstva, a má tak páky na volbu ředitele.

Byl to přitom právě Babiš, který si už coby ministr financí pravidelně stěžoval na to, že stát i přes svůj skoro 70procentní podíl má ve firmě příliš malý vliv. Nynější změna přichází v době, kdy se má rozhodovat o dostavbě nových jaderných bloků v Česku i o případném vyčlenění některých činností do nové dceřiné firmy.

V čele dozorčí rady po čtyřech letech skončil Václav Pačes, dřívější předseda Akademie věd, který byl nominován za ČSSD. "Je to určitě i politický vliv, to je docela samozřejmé," uvedl v pátek Pačes pro Český rozhlas s tím, že o svém konci nebyl dopředu nikým informován. Vedle něj byli odvoláni i Robert Šťastný, který byl v radě za lidovce, a Petr Polák, jenž byl dříve i poradcem premiéra Bohuslava Sobotky.

31,5 eura

je prodejní cena za jednu megawatthodinu, za kterou má ČEZ na rok 2018 prodaných 95 procent svojí produkce a na rok 2019 zatím 68 procent. Na rok 2020 už ČEZ předprodal dvě pětiny svojí výroby za 34,5 eura.

Novými členy rady byli zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora, který byl dříve také zodpovědný za provozní řízení společností poradenské skupiny KPMG v České republice.

Těsná většina

Dozorčí rada, která mimo jiné volí a odvolává členy představenstva firmy, má 12 členů. Čtyři z nich jsou zástupci zaměstnanců, kteří vždy vystupovali loajálně vůči vedení společnosti v čele s generálním ředitelem Danielem Benešem.

Další čtyři nominandy v čele s náměstkem ministerstva financí Ondřejem Landou už Babiš v radě měl. Další tři lidé pak v radě byli za ČSSD a jeden za KDU-ČSL. K tomu, aby ji Babiš ovládl, potřeboval vyměnit přesně tři její členy.

Nově se tak nebude opakovat situace, kdy například zástupci ministerstva financí v dozorčí radě firmy hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení. Byli ale přehlasováni a dozorčí rada před Vánocemi 2016 potvrdila ve funkci předsedy představenstva ČEZ na další čtyři roky Daniela Beneše.

Činnost stávající dozorčí rady byla často kritizována i od minoritních akcionářů. Podle Michala Šnobra, který zastupuje několik firem spojených se skupinou J&T, které ovládají zhruba jedno procento akcií ČEZ, nevykonávala ani pod Pačesem svoji kontrolní činnost a byla dlouhodobě příliš loajální vůči představenstvu.

Jediným případem, kdy se rada vzepřela názoru vedení firmy, byl loňský pokus představenstva prodat elektrárnu Počerady miliardáři Pavlu Tykačovi.

Peníze do rozpočtu

Polostátní ČEZ je dlouhodobě jedním z největších přispěvatelů do státního rozpočtu. Firma nicméně bojuje už několik let s nízkými cenami elektřiny. I proto páteční valná hromada schválila jako v minulém roce vyplacení dividendy jen na úrovni 33 korun na akcii oproti dřívějším až 50 korunám.

Mezi akcionáře tak bude rozděleno 17,8 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcio­nář získá asi 12,5 miliardy korun. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je 28. červen.

Na valné hromadě představilo vedení firmy akcionářům i hrubý nástin plánu na transformaci ČEZ. S tou přišel zhruba před rokem a půl šéf firmy Beneš. Hlavním důvodem je plán vlády na postavení nových jaderných bloků v Česku.

Výstavba jádra je velmi rizikovým projektem. A současné vedení se k takovému kroku odmítá zavázat s tím, že by tato akce za stovky miliard korun mohla ohrozit minoritní akcionáře. A ti by v případě, že by se cítili poškozeni, mohli management žalovat.

Beneš usiluje o rozdělení ČEZ už rok a půl a tento měsíc navrhl vznik "nového ČEZ". Do něj by byla vyčleněna například distribuce a obnovitelné zdroje. Drobní akcionáři by v něm měli místo dnešních 30 zhruba 49 procent.

V původním ČEZ by zůstaly jaderné, uhelné, plynové a velké vodní elektrárny. Stát by tuto firmu ovládl ze 100 procent, a mohl by jí proto výstavbu nového reaktoru nařídit. Beneš argumentuje i tím, že by výstavba a hlavně její financování vyšly u firmy vlastněné státem výrazně levněji, než kdyby projekt financoval ČEZ sám na komerční bázi.

Vývoj čistého zisku a dividendy společnosti ČEZ

Oprava: V původní grafice jsme v roce 2016 zaměnili čistý zisk za očištěný čistý zisk. Za chybu se omlouváme.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru