Nástup robotů a umělé inteligence provází přízrak masové nezaměstnanosti, skutečný vývoj ale zatím tak daleko nejde: inženýři se snaží naučit roboty spolupracovat s lidmi. Říká se tomu collaborative robot, zkráceně cobot, česky kobot.

"Vzhledem k tomu, že jsou cenově dostupní, jejich uvedení do provozu je skoro tak jednoduché jako u techno­logií plug and play. Jsou velmi adap­tabilní a představují ideální řešení i pro malé a střední podniky," říká Frank Tobe z profesní organizace IEEE Spectrum, která sdružuje technologické firmy. Analytici proto očekávají, že produkce kobotů v následujících letech zaznamená dramatický růst."

Momentální roční tempo růstu jejich výroby se pohybuje okolo 54 procent. Pokud si ho udrží, mělo by okolo roku 2020 být v různých odvětvích nasazeno celkem 150 tisíc kusů těchto strojů. V roce 2023 by roční objem prodejů měl dosáhnout hodnoty přibližně čtyři miliardy dolarů. V současnosti přitom na koboty připadá jen pět procent objemu trhu s průmyslovými "roboty".

Někteří experti sice varují, že jde o novou technologii, u níž sotva jde předpokládat lineární tempa růstu. Neshodují se už ale na tom, jestli zavádění bude zrychlovat či zpomalovat. Na jedné straně proti jejich nasazování stále existuje nedůvěra a předsudky jako proti každé revoluční novince, na druhé straně ale mají potenciál dalšího vývoje, takže skutečný zájem o ně může být ještě větší, než se dnes očekává.

"Koboty mohou být mostem od dnešní situace, kdy stále méně lidí má zájem pracovat ve výrobních provozech, ke konceptu Průmyslu 4.0, kdy stroje budou pracovat autonomně bez zásahu člověka," tvrdí Jim Lawton, technologický komentátor časopisu Forbes.

Evoluce chytrých strojů

Kdyby ještě žil Charles Darwin, určitě by měl z kobotů radost, protože představují zajímavý evoluční mezičlánek mezi nemyslícími stroji a umělou inteligencí. Často slyšíme o robotizovaných výrobních provozech, ve skutečnosti ale nemají s roboty nic společného. Obratné stroje, které tak šikovně zacházejí s automobilovými karoseriemi, by se měly správně nazývat programovatelné manipulátory − nejsou totiž o nic chytřejší než třeba vaše pračka. Za příklad, že umělá inteligence bere lidem práci, je tedy nejde považovat ani náhodou − nemají inteligenci umělou ani žádnou jinou.

Často slyšíme o robotizo­vaných výrobních pro­vozech, ve skutečnosti ale nemají s roboty nic společného. Jedná se o pouhé naprogramované manipulátory.

Z toho mimo jiné vyplývá i jejich neschopnost spolupracovat s lidmi. Zatímco jejich pohyby jsou předem dané, člověk není stroj, takže by se jim musel obtížně přizpůsobovat. A pokud by to nedokázal, mohla by taková spolupráce skončit úrazem nebo něčím ještě horším. Proto je snaha manipulátory vybavovat senzory a prvky umělé inteligence, které problém obrátí: stroj se naučí přizpůsobovat člověku. Umělá inteligence tedy v tomto případě nepůjde proti lidem, ale právě naopak jim v práci pomůže.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Během pěti let by se měl trh s takzvanými koboty, tedy roboty spolupracujícími s lidmi, vyšplhat na čtyři miliardy dolarů.
  • I když koboty lidi přímo nenahrazují, přesto se dá očekávat, že dojde k částečnému úbytku pracovních míst.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.