V září roku 2015 do Evropy téměř bez kontroly proudily tisíce uprchlíků, z velké části ze Sýrie. Andrej Babiš (ANO) dostal otázku, jestli by Česko mělo nějaké z nich přijmout. "Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne," odpověděl tehdejší ministr financí.

Babiš byl už v té době jednoznačně proti povinným kvótám na přijímání uprchlíků. Tvrdil také, že prioritou zemí Evropské unie by měl být boj proti pašerákům. Ale tomu, aby Česko na základě dobrovolného rozhodnutí přijalo klidně i tisíce lidí prchajících před válkou, se nebránil.

Od té doby se jeho názor zásadně změnil. Nechce přijímat žádné uprchlíky − ani ty, kteří se už dostali do zemí, jako je Itálie či Řecko, ani ty, kteří žijí v uprchlických táborech například v Turecku nebo v Libanonu. "Já jsem je tam neviděl," zněla jeho odpověď na dotaz, jestli by Česko nemělo pomoci aspoň několika málo lidem, u kterých není pochybnost o tom, že jsou skuteční uprchlíci a do Evropy nejdou jen za vidinou materiálně lepšího života.

Proměna v Babišových názorech na migraci není nijak výjimečná, naopak. Postoj výrazně změnila celá Evropa. Zatímco v době vrcholící migrační krize na přelomu let 2015 a 2016, poté, co orbánovské Maďarsko vybudovalo na hranici se Srbskem dlouhý hraniční plot z ostnatého drátu a v Česku se nacvičovala obrana hranic, většina unijních politiků řešila, jak pomoci lidem, kteří se do Evropy snažili dostat. Dnes je úhel pohledu úplně jiný. Státům EU jde o to, aby se na jejich území ilegální cestou dostalo co možná nejméně žadatelů o azyl. V ideálním případě by toto číslo mělo klesnout na nulu.

Nápadná je přitom jedna skutečnost − počet migrantů, kteří do Evropy přicházejí, už loni razantně klesl. Dostal se v podstatě na úroveň z doby před vypuknutím horké fáze migrační krize v roce 2015. Před jejím začátkem přitom migrace trápila Itálii, ale z celoevropského pohledu nebyla prakticky žádným tématem.

Lodě, které nikdo nechtěl

Aquarius

Loď, kterou provozuje humanitární organizace SOS Méditerranée, měla na palubě 629 zachráněných migrantů. Itálie ji odmítla vpustit do svých přístavů s tím, že by měla plout na Maltu. I tato země ji ale odmítla. Nakonec Aquarius dostal povolení k připlutí od Španělska. Francie zachráněným migrantům nabídla, že mohou o azyl požádat tam. Velká část z nich ho ale nejspíš nedostane, protože jde o lidi z Bangladéše, tedy vesměs o ekonomické migranty.

Vos Thalassa

Tato zásobovací loď zachránila 67 migrantů. Itálie jí odmítla vydat povolení k připlutí do svých přístavů. Lidi, které vezla, na svou palubu převzala loď Diciotti, patřící italskému námořnictvu. Ministr vnitra Matteo Salvini nejdřív hrozil, že nepovolí vjezd ani této lodi, nakonec ale ustoupil. Dva z migrantů vyšetřuje italská prokuratura, protože se ještě na lodi Vos Thalassa údajně pokusili o vzpouru proti posádce.

Monte Sperone a Protector

Lodě patřící italské finanční stráži, respektive Frontexu, tedy agentuře EU na ochranu hranic, vylovily z moře 450 migrantů, z toho 128 nezletilých bez doprovodu rodičů. Ministr Salvini byl opět proti tomu, aby loď přistála v Itálii, nakonec ale znovu ustoupil. Řím následně požádal ostatní země EU, aby část běženců převzaly a posoudily jejich žádost o azyl. Česko to odmítlo, souhlasily naopak Německo, Francie, Malta, Irsko či Portugalsko.

Dnes je však situace jiná − navzdory prudkému propadu v počtu žadatelů o azyl migrace stále zůstává politickým tématem číslo jedna. O žádném jiném se země EU mezi sebou momentálně tolik nehádají, žádné jiné taky není tak výsadní v politických debatách v jednotlivých členských zemích.

Libye není to pravé

Jisté je jedno − ostatní země EU do značné míry převzaly názory, které dřív prosazovalo Česko a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Polsko a Maďarsko. "Když jsem v roce 2015 prohlásil, že migraci nikdy nezvládneme, dokud nebudeme chránit hranice Schengenu, ostatní mě za to skoro ukřižovali," prohlásil na nedávné konferenci Prague European Summit Ivan Korčok, státní tajemník slovenského ministerstva zahraničí. Dnes se na potřebě důsledné ochrany vnější hranice schengenského prostoru shodují všechny země EU.

K této změně výrazně přispělo, jací lidé teď do Evropy přicházejí žádat o azyl. Zatímco v letech 2015 až 2016 mezi nimi bylo velké množství Syřanů prchajících před tamní brutální občanskou válkou, nyní jde ve velké většině případů o takzvané ekonomické migranty. Tedy lidi, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí, ale do Evropy se vydávají za lepším životem.

Zatímco počet běženců, kteří se snaží dostat se na kontinent přes Řecko, razantně klesl už po evropské dohodě s Tureckem ze začátku roku 2016, migraci přes Itálii loni výrazně srazila tehdejší italská vláda. Uzavřela dohodu s libyjskými úřady i s tamními milicemi a vystrojila a vycvičila libyjskou pobřežní stráž. To vedlo prakticky k okamžitému poklesu počtu lidí, kteří vyplouvají na moře. Humanitární organizace ale tento postup kritizují. Podle nich způsobil, že v Libyi uvázly desítky tisíc běženců, kteří jsou tam vystaveni těžkým podmínkám včetně mučení.

Pokles počtu žadatelů o azyl v Evropě je ale každopádně značný. Větším problémem než lidé plující do Evropy proto je, jak naložit s těmi, kteří už tady jsou. Jejich hostitelské země musí integrovat uprchlíky, kteří dostali azyl, a naopak vyhostit ty, kteří nárok na něj nemají. Vyhošťování ale vázne, státy EU zvládnou poslat domů jen necelou třetinu z těch, kteří na jejich území nemají co dělat.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak chce Evropská unie problém nyní uprchlíků řešit.
  • Zda Andrej Babiš podporuje názor, který razí Rakousko coby předsedající země EU.
  • Jaké jsou podle českého premiére ideální způsoby zastavení migrace po moři.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.