Letošní teplé léto mimo jiné způsobilo, že nenucenou společenskou konverzaci o počasí nahradily vášnivé diskuse o klimatu − a "odborníků" na toto téma už máme skoro tolik jako expertů na fotbal a politiku. Většinou vycházejí z předpokladu, že donedávna bylo všechno v pořádku, ale teď se začíná dít něco neblahého. Pohled do minulosti však dává úplně jiný obraz.

"Problém globálního oteplení je kontroverzní," říká klimatolog a autor několika knih o klimatu Jiří Svoboda. "Značná část argumentů je postavena na tvrzení, že za posledních 100 let se teplota zvýšila jako nikdy předtím. To však neodpovídá skutečnosti." Problém ovšem je, že bezprostřední údaje z meteorologických stanic máme právě jen za posledních 100 let. Pro starší data se tedy musíme obrátit jinam.

Nečekaná svědectví kronik

"V době letní (1316, pozn. red.) proti přirozené povaze toho období nastala následkem trvalých lijáků tak značná zátopa vodní, že na způsob potopy na několika místech podvracela příbytky, zdi a hrady," píše autor Zbraslavské kroniky Petr Žitavský. A pokračuje: "Ovcí více nežli tisíc, kromě jiných zvířat dříve zašlých, zahynulo na zbraslavských statcích. Po tomto létě na vody nikoliv na plody úrodném následuje krutá zima, přinášející množství sněhu a kruté mrazy. Této zimy od svátku svatého apoštola Ondřeje (30. listopadu, pozn. red.) až po květnou neděli, kterážto byla 28. března, řeka Vltava do té míry zamrzla, že po jejím ledovém povrchu beze vší přestávky denně jako po suchu lid přecházeje chodil. Následkem této dlouhotrvající zimy lid krutějším hladem byl sklíčen, i píce dobytku došla."

Díky oteplení před tisíci lety mohli Vikingové provozovat zemědělství v dnes zmrzlém Grónsku.

Nešlo o výjimečný rok, ale o součást jakéhosi většího klimatického výkyvu, protože už roku 1342 píše kronikář František Pražský, že "… po velmi kruté zimě, v níž zahynulo v Čechách množství lidí, nastala přívalem sněhové a dešťové vody velká povodeň a obrovskou spoustou a tloušťkou ledu stržen na několika místech pražský most… Také na celém světě byly tenkrát převeliké povodně."

Záznamy Petra Žitavského a Františka Pražského kromě jiného demonstrují rozdíl mezi počasím a klimatem: Kdyby v roce 1316 jen moc zapršelo a přišla velká povodeň, bylo by to počasí. Jenže nejen František Pražský, ale i další zprávy z té doby prozrazují, že zima, záplavy a hladomory trvaly s malými přestávkami několik desítek let: stejně neblahé byly roky 1330 až 1334, 1349 až 1350, 1358 až 1360 a další léta 14. století. A to už není počasí − to je klima.

Pokud by takové poměry panovaly také v jiných staletích, dalo by se říci, že zdejší klima je studené a mokré. Nejen osobní zkušenost dnes žijících generací, ale i staré kroniky však říkají něco úplně jiného. Šimon Partlic ze Špicberka například vypráví, že roku 1014 "… v České Zemi suchota byla, neb od Velikonoc do Stětí sv. Jana (konec srpna, pozn. red.) nepršelo, takže… trávy uschly, dobytek pomřel, potokové a studnice přeschly." Tedy situace nápadně podobná letošku.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Vývoj klimatu za několik posledních tisíciletí ukazuje, že budoucnost nejde vyčíst z extrapolace údajů za několik desítek let, jak se s oblibou děje.
  • Ve skutečnosti bychom měli být připraveni prakticky na cokoliv mezi subtropy a malou dobou ledovou, mezi suchem a záplavami.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.