Je parný srpen a fronta na ukrajinsko-slovenské hranici Malyj Bereznyj − Ubľa trvá už přes hodinu. Ukrajinští celníci auta pouští, Slováci ale nikam nespěchají a pečlivě kontrolují každého zájemce o vjezd do schengenského prostoru. V zácpě aut je překvapivě hodně českých registračních značek, byť majitelé aut mluví rusky a ukrajinsky.

Momentka z ukrajinsko-slovenské hranice ilustruje, jak to chodí, když chce Ukrajinec v Česku pracovat. Desetitisíce jich tu mohou žádat o speciální pracovní povolení na dva roky, ale jeho vyřizování trvá dlouho, takže volí raději rychlejší tříměsíční vízum. S tím se ovšem váže povinnost po třech měsících si opět "odskočit" na Ukrajinu na konzulát ve Lvově a vízum prodloužit. Výsledkem nelogické politiky je nával Ukrajinců na hranicích, kteří už dávno pracují v Česku a mají i auta s českou značkou.

"Stát by měl nastavit parametry tak, aby došlo k razantnímu zrychlení vyřízení žádostí o zaměstnanecké karty. Pak firmy nebudou využívat tolik krátkodobá pracovní víza. Těch bylo podle našich informací loni vydáno přes 45 tisíc," říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Česko unese více gastarbeiterů

Zaměstnanecké karty vznikly před dvěma lety a nyní v srpnu první z nich vyprší. Měly řešit neúnosnou situaci, když na všech stavbách v Česku pracují ukrajinští dělníci, ale oficiálně se skoro nikdo z nich nedostane k dlouhodobému vízu. Pro nejpočetnější gastarbeiterskou komunitu začal fungovat kvótní režim takzvaných zaměstnaneckých karet, kdy se přímo Ukrajinec najímá konkrétním zaměstnavatelem na pracovní smlouvu.

V lednu se sice pro Ukrajince navýšil počet na 19 600 z předchozích 9600 míst, to ovšem stále neodpovídá realitě: na trhu práce chybí 300 tisíc lidí a už nyní pracuje legálně v Česku přes 50 tisíc Ukrajinců, většina z nich právě na krátkodobá víza.

Dalším problémem je zdlouhavé vyřizování. Minulý rok se žádost firmy o zaměstnaneckou kartu vyřizovala přes půl roku. Nyní je průměrná "čekačka" kratší, ale firmy stále ukrajinské dělníky či řidiče dříve než za půl roku reálně nezískají.

Rozšíření a zrychlení kvót pro ukrajinské gastarbeitery by přitom všem stranám pomohlo. Omezil by se tím nelegální nábor a s tím spojená kriminalita. Prospěch z kontrolované pracovní migrace by měl i stát. Jen za dosavadní zúčastněné v projektu ukrajinských zaměstnaneckých karet přiteklo do rozpočtu přes dvě mi­liardy korun na daních a pojistných odvodech. Hospodářská komora proto vyzývá k nárůstu využívání těchto karet. "Chceme s vládou otevřít jednání o zdvojnásobení ročních kvót," říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Největší poptávka zaměstnavatelů je po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. Dále po řemeslnících, jako truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po skladnících a řidičích.

Do Česka přes Polsko

Absurdní je i fakt, že si Ukrajinci nachází v Česku práci přes jiné státy, které nemají tak rigidní legislativu. Firmy využívají alternativní způsoby zaměstnávání Ukrajinců přes Polsko. Procedura trvá řádově týdny. Ukrajinec, který má povolení k práci v Polsku, může být legálně svým polským zaměstnavatelem vyslán v rámci agenturního zaměstnávání k výkonu práce k českému zaměstnavateli. "Tato situace se ale ještě štěpí do dvou možností − buď je vyslán opravdu v rámci agenturního zaměstnání, nebo jde o takzvané pseudoagentury, kdy česká a polská firma uzavře smlouvu o dílo, jejímž předmětem je dodávka pracovní síly, Ukrajinců. Ve druhém případě fakticky jede Ukrajinec z Ukrajiny přímo do Čech," vysvětluje Diro praxi na hraně zákona.

O tomto způsobu získávání pracovníků se v Česku mlčí, ale například březnová kauza firmy Rohlík.cz ukázala, jak to ve skutečnosti chodí. Policie objevila desítky Ukrajinců ve skladu firmy, kteří tam pracovali právě na polská víza. Všechny Česko vyhostilo. Spolumajitel Tomáš Čupr se tehdy divil, proč polská víza u něj ve firmě vadí, když v jiných firmách v Česku nevadí. Mimoděk tak přiznal, že jde o rozšířenou praxi.

Odbory jsou proti

Zaměstnanecké karty mají ale i své odpůrce. Odboráři se dlouhodobě staví proti vysokým kvótám na nekvalifikované ukrajinské dělníky. "Tyto rádoby pozvánky by měly směřovat k těm, kteří tu už žijí. Ať se zvedne cena práce, aby mzdy byly vyšší než dávky," prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středula už v roce 2016, když se gastarbeiterské kvóty rozjížděly. Ze své kritiky neslevil. Podnikatelům pravidelně předhazuje inzeráty, kde firmy nabízejí nízké mzdy.

"Doufáme, že si odboráři nemyslí, že za nekvalifikovanou práci na pozici, kde je požadováno základní vzdělání, budou zaměstnanci pobírat stejnou mzdu jako inženýři," odmítá Diro, že by tu Ukrajinci sráželi cenu práce.

Podle odhadů Hospodářské komory se navíc v českých firmách za 10 let více než ztrojnásobil i počet Španělů a Portugalců, přibylo Italů či Řeků. "To je důkaz toho, jak firmám chybí kvalifikovaní zaměstnanci a že sem míří i lidé ze západní Evropy. A vyvrací to mýtus odborů, že firmy chtějí levnou pracovní sílu," argumentuje Diro.

Babiš na Ukrajince zapomněl

Česko je nyní zemí s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii, a pokud nemá ekonomika začít stagnovat, potřebuje zaplnit 300 tisíc volných míst. To ale imigrační politika Česka neumožňuje. Firmy nemají lidi a odmítají zakázky.

Debata o gastarbeiterech trpí i aktuálním vypjatým evropským sporem o přijímání uprchlíků z Afriky a Asie. Přitom ještě před třemi lety se vláda zavázala přijmout 1500 migrantů a tehdejší ministr financí Andrej Babiš to podporoval: "Preferuji lidi slovanského původu, které potřebujeme, aby zde manuálně pracovali. Je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu." Nyní jako premiér jakékoliv migranty odmítá a pracovní migraci Ukrajinců, o kterých ještě nedávno tvrdil, že by mohli zaplnit tisíce míst v českých firmách, nijak zásadně nepodporuje.

Dvouletá zkušenost s řízenou pracovní imigrací přitom ukazuje, že tato cesta je úspěšná. Většina Ukrajinců z první vlny zaměstnaneckých karet získala novou pracovní smlouvu, a tak i prodloužení pobytu v Česku o další dva roky.

Z šetření Hospodářské komory vyplynulo, že 61 procent zaměstnavatelů rádo prodlouží Ukrajinci kartu, 37 procent zatím nevědělo a jen dvě procenta chtělo gastarbeitera z východu poslat zpět na Ukrajinu. A 71 procent oslovených firem se také shoduje, že dál bude hledat ukrajinské pracovníky.

Při posuzování problémů zaměstnaneckých karet bez překvapení 88 procent firem označilo délku celého procesu a 39 procent administrativní náročnost. S vyhledáním vhodného pracovníka mělo problém jen 12 procent firem.

Dokud se ale legální podmínky pro ukrajinské gastarbeitery výrazně nezlepší, bude situace vypadat nadále tak jako tento srpen na ukrajinsko-slovenské hranici. První část Ukrajinců v autech s českými značkami má za sebou pravidelnou otočku ve Lvově a druhá to riskuje s polskými papíry.