Jako nějaká podmořská příšera, která jednou za čas ukazuje na hladině svůj hřbet, se v Česku pravidelně vynořuje otázka výstavby dalších jaderných zdrojů. Naposledy před sedmi lety ČEZ vypsal soutěž na dostavbu dvou bloků, aby ji před čtyřmi lety bez vítěze zrušil. Nyní se opět, tentokrát za vlády Andreje Babiše, dostává jádro do středu pozornosti.

Při součtu všech argumentů se zdá, že nějaká ta elektrárna by se Česku do budoucna hodila. Šetření elektřinou, jak se nám snažili namluvit zelení aktivisté, evidentně nebude stačit. A aniž bychom si chtěli od redakčního stolu hrát na energetické experty − ostatně hraje si na ně kdekdo −, můžeme konstatovat, že se celkem jasně ukazuje, že vítr ani solár nejsou pro Česko řešením.

Problém je, jak se ostatně ukázalo, že v případě jaderné energie nejde jen o elektřinu. Občas se zdá, že o ni jde až na posledním místě. Klíčový se zdá být způsob financování a geopolitické souvislosti. V aktuálním Ekonomu popisujeme, proč se nyní jeví jako favorit výstavby Rusko. Andrej Babiš má vynikající příležitost předvést, jestli je oním geniálním ma­nažerem, za něhož by byl rád považován.

Související